Ján Dekan byl slovenský archeolog a historik, uměnovědec, vysokoškolský pedagog, spisovatel a publicista. Narodil se 6. února 1919 v Šahách na Slovensku. Studoval na Filozofické fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě. Promoval v roce 1943. V letech 1946–1948 a 1951–1952 působil v Historickém ústavu Slovenské akademie věd. V období 1948–1951 pracoval v Matici slovenské v Martině. Jako externí ředitel Státního archeologického ústavu se podílel na založení Archeologického ústavu Slovenské akademie věd. V letech 1953–1964 učil na Filozofické fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě, když v letech 1953–1957 byl zároveň děkanem fakulty. Od roku 1964 do roku 1973 pracoval v Archeologickém ústavu Slovenské akademie věd v Nitře. Od roku 1973 do roku 1987 byl ředitelem Uměnovědného ústavu Slovenské akademie věd v Bratislavě. Od roku 1975 byl členem předsednictva Slovenské akademie věd a od roku 1977 členem předsednictva Československé akademie věd. V roce 1980 se stal akademikem Slovenské akademie věd a v roce 1981 akademikem Československé akademie věd. Centrem vědeckého zájmu doc. Dekana byl problém klasické archeologie, avarsko-slovanské symbiózy, Velké Moravy, antického a byzantského umění. V letech 1951 - 1956 vedl archeologický výzkum na Devíně u Bratislavy a v Rusovcích. Je autorem vícerých vědeckých prací, knižních publikací, populárněvědeckých studií v domácích i zahraničních odborných časopisech. Zasloužil se o rozvoj archeologie a uměnovědy na Slovensku.

Slovenská překladatelka z češtiny, též editorka.