Knihy
Vzácné knihy
Podpisy
František Šorm
Věda v socialistické společnosti

František Šorm
Věda v socialistické společnosti PODPIS FRANTIŠEK ŠORM

1967 | Nakladatelství Academia

Známý biochemik- badatel v oboru "vědy o vědě" objasňuje ve svých poznámkách funkci vědy v socialistické společnosti a její hlavní charakteristické rysy, rozebírá některé otázky řízení a plánování vědy, všímá si mezinárodníspolupráce a dělby práce ve vědě, problémů organizace, struktury a uspořádání ČSAV. Závěrem se za…bývá současným stavem základny čs. badatelského výzkumu a dalšími úkoly v jejím budování. Úvahy doplňuje bibliografie autorovýchčlánků a projevů k otázkám řízení a organizace čs. vědy z let 1951-1966. Známý biochemik- badatel v oboru "vědy o vědě" objasňuje ve svých poznámkách funkci vědy v socialistické společnosti a její hlavní charakteristické rysy, rozebírá některé otázky řízení a plánování věd…y, všímá si mezinárodníspolupráce a dělby práce ve vědě, problémů organizace, struktury a uspořádání ČSAV. Závěrem se zabývá současným stavem základny čs. badatelského výzkumu a dalšími úkoly v jejím budování. Úvahy doplňuje bibliografie autorovýchčlánků a projevů k otázkám řízení a organizace čs. vědy z let 1951-1966.

Stav

Dobrý

PODPIS

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý obsahuje podpis či autorskou dedikaci
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	85
Jazyk:	česky
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	20. 5. 2025 21:18
Číslo položky:	1228131

O autorovi

František Šorm

František Šorm byl český a československý chemik, biochemik, vysokoškolský učitel, předseda ČSAV, politik Komunistické strany Československa a poúnorový poslanec Národního shromáždění ČSSR a Sněmovny lidu Federálního shromáždění. Vystudoval Chemicko-technologickou fakultu Vysoké školy technické v Praze a začal pracovat v laboratoři Spolku pro chemickou a hutní výrobu v Praze. Po skončení druhé světové války se habilitoval a roku 1946 nabyl titul profesora Ústavu technologie lučebnin organických a výbušných na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze. V roce 1950 se stal profesorem organické chemie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Zde se podílel na vzniku katedry biochemie, která do té doby v Československu jako vědecký obor nebyla rozvíjena. V roce 1950 byl z jeho iniciativy založen Ústřední ústav chemický. Roku 1952 byl jedním ze zakládajících členů Československé akademie věd jako činovník Ústředí vědeckého výzkumu a Chemického ústavu, který řídil do jeho rozdělení v roce 1960 na Ústav teoretických základů chemické techniky a Ústav organické chemie a biochemie. Od roku 1962 nastoupil po zemřelém Zdeňkovi Nejedlém do čela ČSAV. Na této pozici setrval až do roku 1969. Podílel se na zřízení Ústavu přístrojové techniky ČSAV a Tesly Brno. Přičinil se o vznik prvního přístroje pro měření nukleární magnetické rezonance v Československu. Byl nositelem četných vyznamenání. Po volbách roku 1960 byl za KSČ zvolen do Národního shromáždění ČSSR za hlavní město Praha. Mandát nabyl až dodatečně v červenci 1962 jako náhradník poté, co zemřel poslanec Zdeněk Nejedlý, kterého tak nahradil nejen v čele ČSAV, ale i v poslanecké lavici. Mandát obhájil ve volbách v roce 1964. V Národním shromáždění zasedal až do konce jeho funkčního období v roce 1968. Zastával i stranické funkce. 11. sjezd KSČ ho zvolil za kandidáta Ústředního výboru Komunistické strany Československa. 12. sje...

Více od autora