František Šorm, Vladimír Bažant
Organická technologie : 1

1952 | Nakladatelství Přírodovědecké vydavatelství

V 16 kapitolách jsou probírány nejdůležitější typy chemických reakcí organického průmyslu: I. Isomerisace, II. Hydrogenace, III. Dehydrogenace, IV. Hydratace, V. Dehydratace, VI. Oxydace, VII. Redukce. VIII. Esterifikace, IX.Hydrolysa, X. Halogenace, XI. Nitrace, Xll. Sulfonace, XIII. Alkylace, XIV. Aminace, XV. Konden…sace, XVI. Adice. Kniha je zaměřena na moderní kontaktní a kontinuální procesy a nejsou v ní tedy zahrnuty některé starší výrobnípostupy, byť i dosud hojně používané. V 16 kapitolách jsou probírány nejdůležitější typy chemických reakcí organického průmyslu: I. Isomerisace, II. Hydrogenace, III. Dehydrogenace, IV. Hydratace, V. Dehydratace, VI. Oxydace, VII. Redukce…. VIII. Esterifikace, IX.Hydrolysa, X. Halogenace, XI. Nitrace, Xll. Sulfonace, XIII. Alkylace, XIV. Aminace, XV. Kondensace, XVI. Adice. Kniha je zaměřena na moderní kontaktní a kontinuální procesy a nejsou v ní tedy zahrnuty některé starší výrobnípostupy, byť i dosud hojně používané.

Stav

Velmi dobrý

razítka z knihovny

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Velmi dobrý, razítka z knihovny
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	470
Jazyk:	česky
Edice:	34. svazek ed. 34. svazek ed. Knihovna
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	17. 3. 2025 13:16
Číslo položky:	1179847

O autorech

František Šorm

František Šorm byl český a československý chemik, biochemik, vysokoškolský učitel, předseda ČSAV, politik Komunistické strany Československa a poúnorový poslanec Národního shromáždění ČSSR a Sněmovny lidu Federálního shromáždění. Vystudoval Chemicko-technologickou fakultu Vysoké školy technické v Praze a začal pracovat v laboratoři Spolku pro chemickou a hutní výrobu v Praze. Po skončení druhé světové války se habilitoval a roku 1946 nabyl titul profesora Ústavu technologie lučebnin organických a výbušných na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze. V roce 1950 se stal profesorem organické chemie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Zde se podílel na vzniku katedry biochemie, která do té doby v Československu jako vědecký obor nebyla rozvíjena. V roce 1950 byl z jeho iniciativy založen Ústřední ústav chemický. Roku 1952 byl jedním ze zakládajících členů Československé akademie věd jako činovník Ústředí vědeckého výzkumu a Chemického ústavu, který řídil do jeho rozdělení v roce 1960 na Ústav teoretických základů chemické techniky a Ústav organické chemie a biochemie. Od roku 1962 nastoupil po zemřelém Zdeňkovi Nejedlém do čela ČSAV. Na této pozici setrval až do roku 1969. Podílel se na zřízení Ústavu přístrojové techniky ČSAV a Tesly Brno. Přičinil se o vznik prvního přístroje pro měření nukleární magnetické rezonance v Československu. Byl nositelem četných vyznamenání. Po volbách roku 1960 byl za KSČ zvolen do Národního shromáždění ČSSR za hlavní město Praha. Mandát nabyl až dodatečně v červenci 1962 jako náhradník poté, co zemřel poslanec Zdeněk Nejedlý, kterého tak nahradil nejen v čele ČSAV, ale i v poslanecké lavici. Mandát obhájil ve volbách v roce 1964. V Národním shromáždění zasedal až do konce jeho funkčního období v roce 1968. Zastával i stranické funkce. 11. sjezd KSČ ho zvolil za kandidáta Ústředního výboru Komunistické strany Československa. 12. sje...

Více od autora

Vladimír Bažant

Narozen 27.5.1920 v Písku, zemřel 3.7.1973 v Plané. Dr.techn. ing. DrSc., profesor Vysoké školy technologické, ředitel Ústavu teoretických základů chemické techniky, publikace z oboru.

Více od autora