Jiří Janeček
Válka šifer - výhry a prohry československé vojenské rozvědky (1939-1945)

2001 | Nakladatelství Votobia

Výhry a prohry československé vojenské rozvědky 1939-45) Sestavování a luštění šifer je nekonečný příběh boje mezi tvůrci šifer a jejich luštiteli. Je to příběh intelektuální bitvy, jejíž vliv na světovou historii je fascinující. Kódy stojí v pozadí mnoha historických mezníků. Někdy rozhodovaly o výsledcích bitev, jind…y zapříčinily smrt korunovaných hlav. Za tím vším stojí věda o šifrách, neboli kryptologie. Výhry a prohry československé vojenské rozvědky 1939-45) Sestavování a luštění šifer je nekonečný příběh boje mezi tvůrci šifer a jejich luštiteli. Je to příběh intelektuální bitvy, jejíž vliv na svět…ovou historii je fascinující. Kódy stojí v pozadí mnoha historických mezníků. Někdy rozhodovaly o výsledcích bitev, jindy zapříčinily smrt korunovaných hlav. Za tím vším stojí věda o šifrách, neboli kryptologie.

Stav

Velmi dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	345
Jazyk:	česky
ISBN10:	8071985058
ISBN:	9788071985051
Edice:	Literatúra faktu
Vydáno v:	Olomouc
Vystaveno:	16. 12. 2020 10:24
Číslo položky:	136182

O autorovi

Jiří Janeček

Jiří Janeček je český novinář, v letech 2003 až 2011 generální ředitel České televize. Vystudoval chemické učiliště. Poté dálkově vystudoval chemickou průmyslovou školu a v roce 1979 odmaturoval. Následně dálkově vystudoval tehdejší Fakultu žurnalistiky Univerzity Karlovy v Praze, kde promoval v roce 1989 . Od roku 1979 byl kandidátem KSČ a do strany byl přijat od srpna 1981. Navštěvoval také VUML a patřil mezi několik desítek elitních komunistů v okrese Tábor. Své členství ukončil koncem roku 1989. V životopise při kandidatuře na post generálního ředitele ČT pro první funkční období své členství v komunistické straně neuvedl, za což byl později např. předsedou senátní mediální komise Jiřím Oberfalzerem vyzván k rezignaci. Pracoval jako dělník, pomocný dělník a výzkumný pracovník v oboru chemie. Od roku 1986 pracoval jako redaktor a později vedoucí redaktor táborského týdeníku Palcát, vydávaného Okresním výborem KSČ. V revolučním roce 1989 začal pracovat jako zpravodaj Československé televize, později uváděl hlavní zpravodajskou relaci České televize Události a stal se ředitelem zpravodajství. V červenci 2003 byl zvolen generálním ředitelem České televize. V červenci 2009 jej Rada ČT zvolila generálním ředitelem na dalších 6 let. V červnu 2010 mu byla radou odsouhlasena jednorázová odměna ve výši 700 000 Kč. V červnu 2011 ohlásil ze zdravotních důvodů rezignaci na post generálního ředitele České televize, z jejíhož čela odešel 31. srpna toho roku. Pro Lidové noviny uvedl: „Kdyby si vynásobili můj měsíční plat a manažerské odměny, tak by jim vyšlo, že jen za posledních sedm let jsem vydělal minimálně 14 milionů. A taky je mi 54, takže snad není neobvyklé mít něco našetřeno.“ V dubnu 2021 byl Poslaneckou sněmovnou PČR zvolen členem Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. Na tuto funkci jej nominovalo hnutí ANO 2011. Ve volbě získal 138 ze 18...

Více od autora