Knihy
Vzácné knihy
Vazby
Alois Jirásek
V cizích službách

Alois Jirásek
V cizích službách

1927 | Nakladatelství J. Otto

Hejtmanská sláva husitů dohasínala, husitští hrdinové vymřeli. Jen z vypravování dědů se jejich vnukové dovídali o slavných činech svých předků. Touha po válečných dobrodružstvích a po bohaté kořisti lákala i je do cizích služeb. Marně tomu bránily zákazy krále Vladislava Jagellonského. Vyšší i nižší šlechta jich však …nedbala, v zemi nebyl pořádek ani kázeň.
V Bavorsku byl spor po smrti Jiřího, knížete landshutského, o jeho dědictví mezi falckrabětem Ruprechtem, manželem jeho dcery Alžběty, a vévodou mnichovským, kterému pomáhal císař. Falckrabě sbíral vojsko. V Čechách bylo známo, že se v Bavorsku schyluje k válce. Zdeslav z Mečkova, zeman v Uhersku na Chrudimsku, vyšle tam svého syna Mikuláše, aby nabyl nějakých vojenských zkušeností. Zrádný sluha Závorník zavedl ho hned první den mezi loupeživé rejtary, jejichž velitelem byl Eliáš Trnka. Závorník byl domluven s mladým Trnkou a s pomocí Trnkovy milenky Aleny - zvané "zlatá moucha" - zavedli Mikuláše doprostřed rejtarského tábora. Ale starý Trnka se rozpomenul na to, že mu Mikulášův děd dvakrát zachránil život, a Mikuláše propustil. Dal mu i spolehlivějšího sluhu Plamenáče.
Falckrabě Ruprecht přijme Mikuláše velmi vlídně. Byl vůbec příznivcem Čechů. Zpočátku je vítězství na straně falckraběte - obsadili město Landshut a dobyli i jiných měst. Mikuláš byl vyslán do Čech, aby naverboval vojsko. Proti výslovnému královu zákazu i přes všechno varování moudrého pana Viléma z Pernštejna přemluví k výpravě do ciziny své krajany, které zaslepila naděje na slávu a peníze. A tak tisíce bojovníků s četnými zemany – mezi nimi i Mikulášův otec a ženich jeho sestry Boršický – na válečných vozech po husitském způsobu přechází hranice do Bavor.
Proti vojně Němců s Němci brojí kancléř falckraběte Rohrbek - v zájmu jednoty Německa se dopustí zrady - svého pána otráví. Aby nedošlo k demoralizaci vojska, falckraběnka po dohodě s Mikulášem zatají manželovu smrt. Německé vojsko se však o smrti dozví, zatímco Mikuláš českému vojsku z oddanosti k milované falckraběnce záměrně nic nesdělí.
Češi jsou tedy osamoceni. Císařští obklíčí české vojsko na pláních pod Schönberkem ze všech stran, takže je jako v pasti. Tři tisíce Čechů stojí bez děl proti 16 tisícům dobře vyzbrojeným vojákům. I přes hrdinný boj dojde k vážnému masakru – přes 1,5 tisíce Čechů zahyne.
Čechové se pak protloukají na vlastní pěst zpátky do Čech. Vrátí se jich však málo, zubožených a ožebračených.
Mikuláš se vrátil z bojiště ještě do Landshutu, aby podal zprávu falckraběnce, které je na smrt oddán, o neblahém výsledku. Falckraběnka, nemocná díky válečným útrapám i výčitkám svědomí, však záhy po zjištění informací o prohrané bitvě umírá.
Mikuláš u její mrtvoly zabije zrádce Rohrbeka, který v poslední chvíli poznává hrozné následky své zrady, teprve poté se vydá s Boršickým zpět do Čech. Na cestě je však v šarvátce zraněn. Zubožené je nalezne "zlatá moucha", ujme se jich, ale Mikuláš nakonec umírá. Jen Boršický se vrátí z "cizích služeb" do vlasti.

Zdroj: aloisjirasek.cz Hejtmanská sláva husitů dohasínala, husitští hrdinové vymřeli. Jen z vypravování dědů se jejich vnukové dovídali o slavných činech svých předků. Touha po válečných dobrodružstvích a po bohaté kořisti …lákala i je do cizích služeb. Marně tomu bránily zákazy krále Vladislava Jagellonského. Vyšší i nižší šlechta jich však nedbala, v zemi nebyl pořádek ani kázeň.
V Bavorsku byl spor po smrti Jiřího, knížete landshutského, o jeho dědictví mezi falckrabětem Ruprechtem, manželem jeho dcery Alžběty, a vévodou mnichovským, kterému pomáhal císař. Falckrabě sbíral vojsko. V Čechách bylo známo, že se v Bavorsku schyluje k válce. Zdeslav z Mečkova, zeman v Uhersku na Chrudimsku, vyšle tam svého syna Mikuláše, aby nabyl nějakých vojenských zkušeností. Zrádný sluha Závorník zavedl ho hned první den mezi loupeživé rejtary, jejichž velitelem byl Eliáš Trnka. Závorník byl domluven s mladým Trnkou a s pomocí Trnkovy milenky Aleny - zvané "zlatá moucha" - zavedli Mikuláše doprostřed rejtarského tábora. Ale starý Trnka se rozpomenul na to, že mu Mikulášův děd dvakrát zachránil život, a Mikuláše propustil. Dal mu i spolehlivějšího sluhu Plamenáče.
Falckrabě Ruprecht přijme Mikuláše velmi vlídně. Byl vůbec příznivcem Čechů. Zpočátku je vítězství na straně falckraběte - obsadili město Landshut a dobyli i jiných měst. Mikuláš byl vyslán do Čech, aby naverboval vojsko. Proti výslovnému královu zákazu i přes všechno varování moudrého pana Viléma z Pernštejna přemluví k výpravě do ciziny své krajany, které zaslepila naděje na slávu a peníze. A tak tisíce bojovníků s četnými zemany – mezi nimi i Mikulášův otec a ženich jeho sestry Boršický – na válečných vozech po husitském způsobu přechází hranice do Bavor.
Proti vojně Němců s Němci brojí kancléř falckraběte Rohrbek - v zájmu jednoty Německa se dopustí zrady - svého pána otráví. Aby nedošlo k demoralizaci vojska, falckraběnka po dohodě s Mikulášem zatají manželovu smrt. Německé vojsko se však o smrti dozví, zatímco Mikuláš českému vojsku z oddanosti k milované falckraběnce záměrně nic nesdělí.
Češi jsou tedy osamoceni. Císařští obklíčí české vojsko na pláních pod Schönberkem ze všech stran, takže je jako v pasti. Tři tisíce Čechů stojí bez děl proti 16 tisícům dobře vyzbrojeným vojákům. I přes hrdinný boj dojde k vážnému masakru – přes 1,5 tisíce Čechů zahyne.
Čechové se pak protloukají na vlastní pěst zpátky do Čech. Vrátí se jich však málo, zubožených a ožebračených.
Mikuláš se vrátil z bojiště ještě do Landshutu, aby podal zprávu falckraběnce, které je na smrt oddán, o neblahém výsledku. Falckraběnka, nemocná díky válečným útrapám i výčitkám svědomí, však záhy po zjištění informací o prohrané bitvě umírá.
Mikuláš u její mrtvoly zabije zrádce Rohrbeka, který v poslední chvíli poznává hrozné následky své zrady, teprve poté se vydá s Boršickým zpět do Čech. Na cestě je však v šarvátce zraněn. Zubožené je nalezne "zlatá moucha", ujme se jich, ale Mikuláš nakonec umírá. Jen Boršický se vrátí z "cizích služeb" do vlasti.

Zdroj: aloisjirasek.cz

Vyberte kus

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

	Stav Dobrý	Skladem pro e-shop	~~69 Kč~~ 59 Kč
	Stav Dobrý až velmi dobrý, v jednom svazku pár stran volně, převazba, polokožená	KOMPLET Skladem pro e-shop	4 399 Kč

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná, převazba
Počet stran:	306
Jazyk:	česky
Edice:	Sebrané spisy Aloisa Jiráska
Vydání:	Desáté vydání
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	2. 7. 2024 15:55
Číslo položky:	895302

O autorovi

Alois Jirásek

Alois Jirásek byl český prozaik, dramatik a politik, autor řady historických románů a představitel realismu. Celý život pracoval jako učitel dějepisu na gymnáziu, nejprve v Litomyšli a poté v Praze. Přátelil se s mnoha vynikajícími osobnostmi českého národa – například s M. Alšem, J. V. Sládkem, K. V. Raisem, J. S. Macharem či Z. Nejedlým. Navštěvoval umělecký kroužek v Kavárně Union na Národní třídě čp. 524/I, kde se scházeli Mikoláš Aleš, Josef Václav Myslbek, František Ženíšek, Antonín Wiehl a další. Působil jako redaktor časopisu Zvon. Byl zastáncem samostatnosti českého a slovenského národa a jako jeden z prvních podepsal Manifest českých spisovatelů. Alois Jirásek se narodil ve východočeském Hronově u Náchoda. Pocházel ze starého selského rodu. Jeho otcem byl Josef Jirásek , původně tkadlec a poté pekař, matkou Vincencie Jirásková, rozená Prouzová . Před Aloisem Jiráskem se jeho rodičům narodily děti: Helena, Josef, Emílie; po něm Rudolf, Žofie, Božena, Adolf a Antonín. Navštěvoval německé benediktinské gymnázium v Broumově , české gymnázium v Hradci Králové a na pražské univerzitě vystudoval historii . Čtrnáct let žil v Litomyšli a působil tam jako gymnaziální profesor českého jazyka, dějepisu a zeměpisu. Právě o životě studentů v Litomyšli pojednává jeho novela Filosofská historie. Publikovat začal již v době svých pražských studií, v Litomyšli vznikají jeho první významné práce . Dne 12. 8. 1879 se Jirásek oženil s Marií Podhajskou , dcerou zámožného soukromníka. Měli 8 dětí, sedm dcer a jednoho syna. Roku 1888 Jirásek přesídlil do Prahy. Dva první byty v Praze mu příliš nevyhovovaly a teprve za pět let získal prostorný byt v Resslově ulici č. 1, na nároží dnešního Jiráskova náměstí, kde je osazena jeho pamětní deska. V tomto bytě pak žil od roku 1903 až do své ...

Více od autora