Přejít na hlavní obsah Přejít na hlavní navigaci Přejít na vyhledávání

Doprava zdarma nad 699 Kč po Česku
0 položek – košík

    Top produkt

    Produkty

      • Název obrázku
      • Název obrázku

      Alois Jirásek
      V cizích službách : kus české anabase

      1927 | Nakladatelství J. Otto

      Hejtmanská sláva husitů dohasínala, husitští hrdinové vymřeli. Jen z vypravování dědů se jejich vnukové dovídali o slavných činech svých předků. Touha po válečných dobrodružstvích a po bohaté kořisti lákala i je do cizích služeb. Marně tomu bránily zákazy krále Vladislava Jagellonského. Vyšší i nižší šlechta jich však …nedbala, v zemi nebyl pořádek ani kázeň.
      V Bavorsku byl spor po smrti Jiřího, knížete landshutského, o jeho dědictví mezi falckrabětem Ruprechtem, manželem jeho dcery Alžběty, a vévodou mnichovským, kterému pomáhal císař. Falckrabě sbíral vojsko. V Čechách bylo známo, že se v Bavorsku schyluje k válce. Zdeslav z Mečkova, zeman v Uhersku na Chrudimsku, vyšle tam svého syna Mikuláše, aby nabyl nějakých vojenských zkušeností. Zrádný sluha Závorník zavedl ho hned první den mezi loupeživé rejtary, jejichž velitelem byl Eliáš Trnka. Závorník byl domluven s mladým Trnkou a s pomocí Trnkovy milenky Aleny - zvané "zlatá moucha" - zavedli Mikuláše doprostřed rejtarského tábora. Ale starý Trnka se rozpomenul na to, že mu Mikulášův děd dvakrát zachránil život, a Mikuláše propustil. Dal mu i spolehlivějšího sluhu Plamenáče.
      Falckrabě Ruprecht přijme Mikuláše velmi vlídně. Byl vůbec příznivcem Čechů. Zpočátku je vítězství na straně falckraběte - obsadili město Landshut a dobyli i jiných měst. Mikuláš byl vyslán do Čech, aby naverboval vojsko. Proti výslovnému královu zákazu i přes všechno varování moudrého pana Viléma z Pernštejna přemluví k výpravě do ciziny své krajany, které zaslepila naděje na slávu a peníze. A tak tisíce bojovníků s četnými zemany – mezi nimi i Mikulášův otec a ženich jeho sestry Boršický – na válečných vozech po husitském způsobu přechází hranice do Bavor.
      Proti vojně Němců s Němci brojí kancléř falckraběte Rohrbek - v zájmu jednoty Německa se dopustí zrady - svého pána otráví. Aby nedošlo k demoralizaci vojska, falckraběnka po dohodě s Mikulášem zatají manželovu smrt. Německé vojsko se však o smrti dozví, zatímco Mikuláš českému vojsku z oddanosti k milované falckraběnce záměrně nic nesdělí.
      Češi jsou tedy osamoceni. Císařští obklíčí české vojsko na pláních pod Schönberkem ze všech stran, takže je jako v pasti. Tři tisíce Čechů stojí bez děl proti 16 tisícům dobře vyzbrojeným vojákům. I přes hrdinný boj dojde k vážnému masakru – přes 1,5 tisíce Čechů zahyne.
      Čechové se pak protloukají na vlastní pěst zpátky do Čech. Vrátí se jich však málo, zubožených a ožebračených.
      Mikuláš se vrátil z bojiště ještě do Landshutu, aby podal zprávu falckraběnce, které je na smrt oddán, o neblahém výsledku. Falckraběnka, nemocná díky válečným útrapám i výčitkám svědomí, však záhy po zjištění informací o prohrané bitvě umírá.
      Mikuláš u její mrtvoly zabije zrádce Rohrbeka, který v poslední chvíli poznává hrozné následky své zrady, teprve poté se vydá s Boršickým zpět do Čech. Na cestě je však v šarvátce zraněn. Zubožené je nalezne "zlatá moucha", ujme se jich, ale Mikuláš nakonec umírá. Jen Boršický se vrátí z "cizích služeb" do vlasti.

      Zdroj: aloisjirasek.cz       Hejtmanská sláva husitů dohasínala, husitští hrdinové vymřeli. Jen z vypravování dědů se jejich vnukové dovídali o slavných činech svých předků. Touha po válečných dobrodružstvích a po bohaté kořisti …lákala i je do cizích služeb. Marně tomu bránily zákazy krále Vladislava Jagellonského. Vyšší i nižší šlechta jich však nedbala, v zemi nebyl pořádek ani kázeň.
      V Bavorsku byl spor po smrti Jiřího, knížete landshutského, o jeho dědictví mezi falckrabětem Ruprechtem, manželem jeho dcery Alžběty, a vévodou mnichovským, kterému pomáhal císař. Falckrabě sbíral vojsko. V Čechách bylo známo, že se v Bavorsku schyluje k válce. Zdeslav z Mečkova, zeman v Uhersku na Chrudimsku, vyšle tam svého syna Mikuláše, aby nabyl nějakých vojenských zkušeností. Zrádný sluha Závorník zavedl ho hned první den mezi loupeživé rejtary, jejichž velitelem byl Eliáš Trnka. Závorník byl domluven s mladým Trnkou a s pomocí Trnkovy milenky Aleny - zvané "zlatá moucha" - zavedli Mikuláše doprostřed rejtarského tábora. Ale starý Trnka se rozpomenul na to, že mu Mikulášův děd dvakrát zachránil život, a Mikuláše propustil. Dal mu i spolehlivějšího sluhu Plamenáče.
      Falckrabě Ruprecht přijme Mikuláše velmi vlídně. Byl vůbec příznivcem Čechů. Zpočátku je vítězství na straně falckraběte - obsadili město Landshut a dobyli i jiných měst. Mikuláš byl vyslán do Čech, aby naverboval vojsko. Proti výslovnému královu zákazu i přes všechno varování moudrého pana Viléma z Pernštejna přemluví k výpravě do ciziny své krajany, které zaslepila naděje na slávu a peníze. A tak tisíce bojovníků s četnými zemany – mezi nimi i Mikulášův otec a ženich jeho sestry Boršický – na válečných vozech po husitském způsobu přechází hranice do Bavor.
      Proti vojně Němců s Němci brojí kancléř falckraběte Rohrbek - v zájmu jednoty Německa se dopustí zrady - svého pána otráví. Aby nedošlo k demoralizaci vojska, falckraběnka po dohodě s Mikulášem zatají manželovu smrt. Německé vojsko se však o smrti dozví, zatímco Mikuláš českému vojsku z oddanosti k milované falckraběnce záměrně nic nesdělí.
      Češi jsou tedy osamoceni. Císařští obklíčí české vojsko na pláních pod Schönberkem ze všech stran, takže je jako v pasti. Tři tisíce Čechů stojí bez děl proti 16 tisícům dobře vyzbrojeným vojákům. I přes hrdinný boj dojde k vážnému masakru – přes 1,5 tisíce Čechů zahyne.
      Čechové se pak protloukají na vlastní pěst zpátky do Čech. Vrátí se jich však málo, zubožených a ožebračených.
      Mikuláš se vrátil z bojiště ještě do Landshutu, aby podal zprávu falckraběnce, které je na smrt oddán, o neblahém výsledku. Falckraběnka, nemocná díky válečným útrapám i výčitkám svědomí, však záhy po zjištění informací o prohrané bitvě umírá.
      Mikuláš u její mrtvoly zabije zrádce Rohrbeka, který v poslední chvíli poznává hrozné následky své zrady, teprve poté se vydá s Boršickým zpět do Čech. Na cestě je však v šarvátce zraněn. Zubožené je nalezne "zlatá moucha", ujme se jich, ale Mikuláš nakonec umírá. Jen Boršický se vrátí z "cizích služeb" do vlasti.

      Zdroj: aloisjirasek.cz

      Vyberte kus s kódem BF2025: 314 Kč

      Stav

      Dobrý více informací

      až velmi dobrý, neautorský podpis, převazba, polokožená, zlacená horní ořízka

      Skladem pro e-shop

      349 Kč

      Název varianty

      Stav

      Dobrý

      až velmi dobrý, neautorský podpis, převazba, polokožená, zlacená horní ořízka

      Skladem pro e-shop

      349 Kč
      Název varianty

      Stav

      Dobrý

      Skladem pro e-shop

      79 Kč
      Název varianty

      Stav

      Dobrý

      až velmi dobrý, lehce odřené desky, ořízka s flíčky, pár stránek volně, převazba, polokožená

      KOMPLET Skladem pro e-shop

      6 999 Kč

      O knize

      Stav:
      Dobrý, až velmi dobrý, neautorský podpis
      Vazba: pevná, převazba, polokožená, zlacená horní ořízka
      Počet stran: 306
      Jazyk:  česky
      Edice: Sebrané spisy Aloisa Jiráska
      Vydání: Desáté vydání
      Vydáno v: Praha
      Vystaveno: 27. 10. 2025 13:30
      Číslo položky: 1434349

      O autorovi

      Alois Jirásek

      Alois Jirásek

      Alois Jirásek byl český prozaik, dramatik a politik, autor řady historických románů a představitel realismu. Celý život pracoval jako učitel dějepisu na gymnáziu, nejprve v Litomyšli a poté v Praze. Přátelil se s mnoha vynikajícími osobnostmi českého národa – například s M. Alšem, J. V. Sládkem, K. V. Raisem, J. S. Macharem či Z. Nejedlým. Navštěvoval umělecký kroužek v Kavárně Union na Národní třídě čp. 524/I, kde se scházeli Mikoláš Aleš, Josef Václav Myslbek, František Ženíšek, Antonín Wiehl a další. Působil jako redaktor časopisu Zvon. Byl zastáncem samostatnosti českého a slovenského národa a jako jeden z prvních podepsal Manifest českých spisovatelů. Alois Jirásek se narodil ve východočeském Hronově u Náchoda. Pocházel ze starého selského rodu. Jeho otcem byl Josef Jirásek , původně tkadlec a poté pekař, matkou Vincencie Jirásková, rozená Prouzová . Před Aloisem Jiráskem se jeho rodičům narodily děti: Helena, Josef, Emílie; po něm Rudolf, Žofie, Božena, Adolf a Antonín. Navštěvoval německé benediktinské gymnázium v Broumově , české gymnázium v Hradci Králové a na pražské univerzitě vystudoval historii . Čtrnáct let žil v Litomyšli a působil tam jako gymnaziální profesor českého jazyka, dějepisu a zeměpisu. Právě o životě studentů v Litomyšli pojednává jeho novela Filosofská historie. Publikovat začal již v době svých pražských studií, v Litomyšli vznikají jeho první významné práce . Dne 12. 8. 1879 se Jirásek oženil s Marií Podhajskou , dcerou zámožného soukromníka. Měli 8 dětí, sedm dcer a jednoho syna. Roku 1888 Jirásek přesídlil do Prahy. Dva první byty v Praze mu příliš nevyhovovaly a teprve za pět let získal prostorný byt v Resslově ulici č. 1, na nároží dnešního Jiráskova náměstí, kde je osazena jeho pamětní deska. V tomto bytě pak žil od roku 1903 až do své ...

      Více od autora

      Další knihy autora Alois Jirásek

      Zobrazit vše

      Další vydání knihy V cizích službách

      Zobrazit vše

      • Dopravu hradíme my

        Objednávkám nad 699 Kč

      • Tituly,  které jinde
        nenajdete

        Sběratelské kusy i knižní novinky

      • Balíme ekologicky

        A s radostí

      • Vykupujeme knihy

        Za hotovost a s vlastním odvozem

      Dárkové poukazy

      Zabalený dárek a poukaz s nápisem thank you

      Hledáte dárek pro náročné knihomoly?

      Vybrat poukaz

      Potřebujete místo
      v knihovně?

      Prodejte své knihy
      online!

      Zjistit cenu

      Další knihy v edici Sebrané spisy Aloisa Jiráska

      Zobrazit vše

      Naposledy navštívené

      Zobrazit vše

      Přidáno do košíku!