Miloslav Bureš
Utkáno z pramenů

1959 | Nakladatelství Lidová demokracie

Cyklus básní, inspirovaných rodnou Vysočinou, zvyky a pověstmi jejího lidu, z nichž první tři, Otvírání studánek, Legenda z dýmu bramborové nati a Romance z pampelišek, byly zhudebněny B. Martinů. Připojena veršovaná pohádka "Mikeš z hor" o pasáčkovi koz, který přelstil studené jaro. Cyklus básní, inspirovaných rodnou Vysočinou, zvyky a pověstmi jejího lidu, z nichž první tři, Otvírání studánek, Legenda z dýmu bramborové nati a Romance z pampelišek, byly zhudebněny B. Martinů. Při…pojena veršovaná pohádka "Mikeš z hor" o pasáčkovi koz, který přelstil studené jaro.

Stav

Dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	63
Jazyk:	česky
Edice:	Vyšehrad
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	12. 2. 2024 12:11
Číslo položky:	755242

O autorovi

Miloslav Bureš

Miloslav Bureš byl český hudebník a trumpetista. Byl odchovancem Vlastimila Kloce. Od roku 1958 působil plných devět let v orchestru Karla Vlacha, s nímž také nahrál své první sólové snímky. Během angažmá ve Vlachově kapele si průběžně doplňoval odborné hudební vzdělání studiem na pražské konzervatoři, kterou absolvoval v roce 1966 ve třídě profesora Václava Junka. V té době už Burešovu trubku důvěrně znali posluchači rozhlasu i televizní diváci, když řada jeho instrumentálních nahrávek dosáhla nebývalé popularity, navzdory tehdy prudce stoupající oblibě vokálních sólistů. Dodnes je v živé paměti např. Burešova nahrávka Rossovy Večerky z roku 1965. Následovaly další tituly, včetně skladeb domácích autorů, inspirovaných právě Burešovým interpretačním uměním a schopností dodat jim přesvědčivého výrazu. Do této kategorie v prvé řadě patři známé Vomáčkovy Gladioly. Od přelomu let 1967/1968 účinkoval Bureš jako sólista v orchestru Berlínského rozhlasu řízeném Günterem Gollaschem. Autorita, s níž byl německými kolegy přijímán, se záhy odrazila i v pohostinském působení s dalšími tamními špičkovými tělesy, včetně orchestrů Waltera Eichenberga, Jürgena Hermanna, Siegfrieda Maie a v neposlední řadě i s vlastním studiovým ansámblem. . Burešovou zásluhou zdomácněly v tehdejší NDR mnohé české populární písničky a nejedna z jeho Instrumentálních verzí tuzemských hitů připravila půdu pro pozdější spontánní přijetí jejich původních interpretů německými posluchači . Současně s touto činností využil Bureš každé příležitosti k účinkování doma, pravidelně se např. zúčastňoval nahrávání a koncertů interjazzového tělesa. V roce 1974 stál Bureš u zrodu Orchestru Čs. televize, v němž působil jako sólista až do své předčasné smrti. Vedle už zmíněné Kanasty nahrál v Supraphonu další samostatná alba Serenády pro tr...

Více od autora

Komentáře ke knize

Načítám obsah knihy…