Emanuel Rádl
Útěcha z filosofie

1994 | Nakladatelství Svoboda

Podle vzoru posledního Římana Boëthia chce E. Rádl zanechat filosofický odkaz, který u něj mimo jiné znamená odklon od přírodních věd . Kniha se zabývá různými filosofickými tématy a má často poznámkový nebo glosující charakter. Je živá stylem a bohatá na myšlenky a co se týče konstrukce kapitol, pak nám někdy připomí…nají Hegelovu Fenomenologii ducha.

Čtení v zamyšleních E. Rádla je obsahem aktuální i pro dnešek. Příklon k Aristotelovi, kterého považuje za největšího filosofického ducha, zcela jasně prozrazuje jeho předchozí exaktní zaměření. V této souvislosti nás však může překvapit, že si zachovává odstup k renesanci a naopak s respektem vzhlíží ke středověku, jehož jsme, podle Rádlova přesvědčení, přímými dědici.

Doslov napsal Ladislav Hejdánek.

6. vyd. Podle vzoru posledního Římana Boëthia chce E. Rádl zanechat filosofický odkaz, který u něj mimo jiné znamená odklon od přírodních věd . Kniha se zabývá různými filosofickými tématy a má často poznámk…ový nebo glosující charakter. Je živá stylem a bohatá na myšlenky a co se týče konstrukce kapitol, pak nám někdy připomínají Hegelovu Fenomenologii ducha.

Čtení v zamyšleních E. Rádla je obsahem aktuální i pro dnešek. Příklon k Aristotelovi, kterého považuje za největšího filosofického ducha, zcela jasně prozrazuje jeho předchozí exaktní zaměření. V této souvislosti nás však může překvapit, že si zachovává odstup k renesanci a naopak s respektem vzhlíží ke středověku, jehož jsme, podle Rádlova přesvědčení, přímými dědici.

Doslov napsal Ladislav Hejdánek.

6. vyd.

Garantujeme doručení do Vánoc při objednání do 18. 12. 2025.

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	90
Jazyk:	česky
ISBN10:	8020503994
ISBN:	9788020503992
Edice:	Filozofické dědictví
Vydání:	Vydání 6., v Nakladatelství Svoboda 1.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	1. 12. 2025 15:12
Číslo položky:	1481656

O autorovi

Emanuel Rádl

Emanuel Rádl byl významný český biolog a polemicky originální vitalistický filosof, angažovaný zastánce Masarykova kritického realismu a odpůrce pozitivismu. Narodil se v početné rodině malého obchodníka, navštěvoval gymnázium v Benešově a v Domažlicích a na matčino přání vstoupil do noviciátu v augustiniánském řádu, kde ale pobyl jen dva roky . Brzy jej však opustil s tím, že poněkud zanevřel na katolickou církev, později přestoupil k protestantismu a stal se jedním z jeho čelných teoretiků. Na Karlově univerzitě studoval biologii a zde také roku 1898 promoval. Pracoval pak jako asistent Ústavu zoologie Filosofické fakulty UK, byl středoškolským profesorem v Plzni, v Pardubicích a od roku 1902 v Praze na gymnáziu v Ječné . Roku 1904 se stal docentem zoologie a dějin biologických věd, od roku 1919 řádným profesorem přírodní filosofie. V roce 1922 podnikl cestu kolem světa a z těchto dojmů vznikla kniha Západ a Východ. Roku 1934 předsedal 8. mezinárodnímu filosofickému kongresu v Praze, ale už roku 1935 ho těžká nemoc prakticky vyřadila z veřejného života. Zemřel v úplné domácí izolaci a pod tlakem válečné situace, jíž se statečně vzepřel v Útěše z filosofie. V první fázi svého života se zabýval celou řadou přírodovědných oborů, od mineralogie až po etologii, zejména vývojem nervové soustavy a zraku. Jeho práce o fototropismu zakládají vědeckou etologii u nás. Mezinárodně jej proslavily jeho Dějiny biologických teorií, ovlivněné Hansem Drieschem, které vyšly původně německy , dále anglicky a španělsky ; úplné české vydání vyšlo až roku 2006. Už počátkem 20. století se však jeho zájem začal obracet k filosofii, k veřejným záležitostem a k náboženství. Za první světové války přestoupil k protestantismu a pod vlivem Masaryka se začal věnovat veřejným otázkám. Svými radikálními názory na vědeckou poctivost, ...

Více od autora