Hubert Ripka
Únorová tragédie : svědectví přímého účastníka

1995 | Nakladatelství ATLANTIS NAKLADATELSTVÍ

Čím více vzrůstá potřeba i touha vysvětlit vnitřní i vnější souvislosti minulé československé i české politiky a pochopit příčiny jejích úspěchů a porážek, tím podstatnější je příspěvek, který k tomuto tématu přinášejí paměti významných politiků předúnorového období. Hubert Ripka patřil k nejpřednějším z nich, a kdo ch…ce vědět, jak to bylo zejména kolem února 1948, neobejde se bez jeho výkladu. Čím více vzrůstá potřeba i touha vysvětlit vnitřní i vnější souvislosti minulé československé i české politiky a pochopit příčiny jejích úspěchů a porážek, tím podstatnější je příspěvek, který k tomut…o tématu přinášejí paměti významných politiků předúnorového období. Hubert Ripka patřil k nejpřednějším z nich, a kdo chce vědět, jak to bylo zejména kolem února 1948, neobejde se bez jeho výkladu.

Vyberte kus

Stav

Nová

bez obálky

Skladem do týdne
Odešleme nejpozději 2. 3. 2026

	Stav Nová bez obálky	Skladem do týdne Odešleme nejpozději 2. 3. 2026	~~229 Kč~~ 219 Kč
	Stav Dobrý bez obálky	Skladem pro e-shop	79 Kč

O knize

Stav:	Nová
Vazba:	Pevná
Počet stran:	302
Jazyk:	česky
ISBN10:	8071080985
ISBN:	9788071080985
Vydání:	1. vyd. českého překladu
Vydáno v:	Brno
Vystaveno:	29. 1. 2026 10:17
Číslo položky:	1553685

O autorovi

Hubert Ripka

Hubert Ripka byl český politik, poválečný poslanec a ministr, novinář a historik. Vystudoval historii a filozofii v Praze na Karlově univerzitě. Nejprve nastoupil do archivu ministerstva národní obrany, pak se rozhodl pro dráhu žurnalisty. Psal do deníků podporujících názorovou linii pražského Hradu – Národní osvobození a Lidové noviny . Ve svých příspěvcích usiloval o podporu zlepšování vztahů se Sovětským svazem. V roce 1935 se stal členem Československé strany národně socialistické. Krátce po podpisu Mnichovské dohody v roce 1938 se zúčastnil schůzky významných osobností, které se nechtěly smířit s kapitulací a diskutovaly možnost vojenského odporu. Jednou ze zvažovaných možností byl i vojenský převrat, k žádnému rozhodnutí ale nedošlo. Poté i s rodinou emigroval a začal organizovat čs. zahraniční odboj. Nejprve v pařížském Národním výboru, po kapitulaci Francie byl aktivní pracovník zahraničního odboje ve Velké Británii a působil jako státní tajemník v ministerstvu zahraničních věcí v exilové vládě v Londýně. Do osvobozeného Československa se vrátil 17. května 1945. V projevu na manifestaci národních socialistů v červnu 1945 prohlásil, že strana musí rozšířit svůj záběr a oslovit zástupce všech stavů a tříd. V letech 1945–1946 byl za národní socialisty poslancem Prozatímního Národního shromáždění a po parlamentních volbách v roce 1946 poslancem Ústavodárného Národního shromáždění, kde zasedal do své rezignace 26. února 1948. Jako náhradník ho pak vystřídal Josef Papáček. Byl rovněž členem československých vlád jako ministr zahraničního obchodu v první i druhé vládě Zdeňka Fierlingra a v první vládě Klementa Gottwalda v letech 1945 až 1948. Během únorového převratu roku 1948 patřil mezi ministry, kteří podali demisi, a zanedlouho emigroval podruhé. Žil ve Velké Británii, Francii a USA, kde se zapojil do činnosti krajanských a exilových organizací. V Paříži se stal z...

Více od autora