Hubert Ripka
Únorová tragédie : svědectví přímého účastníka

1995 | Nakladatelství ATLANTIS NAKLADATELSTVÍ

Čím více vzrůstá potřeba i touha vysvětlit vnitřní i vnější souvislosti minulé československé i české politiky a pochopit příčiny jejích úspěchů a porážek, tím podstatnější je příspěvek, který k tomuto tématu přinášejí paměti významných politiků předúnorového období. Hubert Ripka patřil k nejpřednějším z nich, a kdo ch…ce vědět, jak to bylo zejména kolem února 1948, neobejde se bez jeho výkladu. Čím více vzrůstá potřeba i touha vysvětlit vnitřní i vnější souvislosti minulé československé i české politiky a pochopit příčiny jejích úspěchů a porážek, tím podstatnější je příspěvek, který k tomut…o tématu přinášejí paměti významných politiků předúnorového období. Hubert Ripka patřil k nejpřednějším z nich, a kdo chce vědět, jak to bylo zejména kolem února 1948, neobejde se bez jeho výkladu.

Stav

Nová

bez obálky

Skladem do týdne Odešleme nejpozději 11. 5. 2026

O knize

Stav:	Nová
Vazba:	Pevná
Počet stran:	302
Jazyk:	česky
ISBN10:	8071080985
ISBN:	9788071080985
Vydání:	1. vyd. českého překladu
Vydáno v:	Brno
Vystaveno:	29. 1. 2026 10:17
Číslo položky:	1553685

O autorovi

Hubert Ripka

Hubert Ripka byl český politik, poválečný poslanec a ministr, novinář a historik. Vystudoval historii a filozofii v Praze na Karlově univerzitě. Nejprve nastoupil do archivu ministerstva národní obrany, pak se rozhodl pro dráhu žurnalisty. Psal do deníků podporujících názorovou linii pražského Hradu – Národní osvobození a Lidové noviny . Ve svých příspěvcích usiloval o podporu zlepšování vztahů se Sovětským svazem. V roce 1935 se stal členem Československé strany národně socialistické. Krátce po podpisu Mnichovské dohody v roce 1938 se zúčastnil schůzky významných osobností, které se nechtěly smířit s kapitulací a diskutovaly možnost vojenského odporu. Jednou ze zvažovaných možností byl i vojenský převrat, k žádnému rozhodnutí ale nedošlo. Poté i s rodinou emigroval a začal organizovat čs. zahraniční odboj. Nejprve v pařížském Národním výboru, po kapitulaci Francie byl aktivní pracovník zahraničního odboje ve Velké Británii a působil jako státní tajemník v ministerstvu zahraničních věcí v exilové vládě v Londýně. Do osvobozeného Československa se vrátil 17. května 1945. V projevu na manifestaci národních socialistů v červnu 1945 prohlásil, že strana musí rozšířit svůj záběr a oslovit zástupce všech stavů a tříd. V letech 1945–1946 byl za národní socialisty poslancem Prozatímního Národního shromáždění a po parlamentních volbách v roce 1946 poslancem Ústavodárného Národního shromáždění, kde zasedal do své rezignace 26. února 1948. Jako náhradník ho pak vystřídal Josef Papáček. Byl rovněž členem československých vlád jako ministr zahraničního obchodu v první i druhé vládě Zdeňka Fierlingra a v první vládě Klementa Gottwalda v letech 1945 až 1948. Během únorového převratu roku 1948 patřil mezi ministry, kteří podali demisi, a zanedlouho emigroval podruhé. Žil ve Velké Británii, Francii a USA, kde se zapojil do činnosti krajanských a exilových organizací. V Paříži se stal z...

Více od autora