Antonín Bartušek: Umělecké památky Jihlavy

Antonín Bartušek, Arnošt Kába, A Kába
Umělecké památky Jihlavy

1960 | Krajské nakladatelství

Uměleckohistorická publikace s bohatou obrazovou přílohou, s popisem krajského muzea a městského archívu a s přehledem dějin města v tabelárním uspořádání Uměleckohistorická publikace s bohatou obrazovou přílohou, s popisem krajského muzea a městského archívu a s přehledem dějin města v tabelárním uspořádání

Stav

Dobrý

bez obálky

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	Pevná s obálkou
Počet stran:	63 , 78 obrazových příloh
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Václav Fejt
Vydání:	Vydání první
Vydáno v:	Havlíčkův Brod
Vystaveno:	30. 7. 2024 10:29
Číslo položky:	924900

O autorech

Antonín Bartušek

Antonín Bartušek , užil při vydání básnické sbírky ve Stockholmu pseudonym A.D.Martin, byl český básník, muzeolog, překladatel, výtvarný kritik a historik umění se zaměřením na scénografii. Antonín Bartušek se narodil do selského stavení v Želetavě, dětsví tak prožíval na usedlosti, ale hospodářství ho netáhlo. Rodiče zvažovali, zda ho dát do učení, ale na doporučení učitelky mu umožnili studovat na gymnáziu. Zde začal mít zájem o literaturu a již od roku 1937 začal publikovat své básně časopisecky. Antonín Bartušek mezi lety 1933 a 1941 navštěvoval třebíčské gymnázium. Po složení maturitní zkoušky odešel do Prahy, kde byly uzavřeny během 2. sv. války vysoké školy a zde pracoval v letech 1941 – 1945 jako advokátní úředník. Během válečných let spolu s dalšími přáteli začala vydávat cyklostylem množený časopis Vítr, kdy mimo jiné i v tomto časopise vyšly další básně Antonína Bartuška. Po válce spoluzakládá oblastní spolek pro podporu rodáků Vysočina, kdy ve výboru spolku je Vincenc Lesný, Bedřich Fučík a také A. Bartušek. V letech 1945–1950 studoval dějiny srovnávací literatury, českou literaturu, dějiny výtvarného umění a českou historii na pražské filozofické fakultě. V roce 1950 obhájil doktorskou práci. Při studiu pracoval mezi lety 1946 a 1948 v literárním oddělení Československého rozhlasu. Po skončení studia byl dva roky bez trvalého zaměstnání, v roce 1952 však nastoupil do Ústavu pro teorii a dějiny umění ČSAV v Praze, zde působil do roku 1955. Od roku 1956 jako ředitel vedl městské muzeum v Třebíči, od roku 1960 do roku 1961 pak Západomoravské muzeum v Třebíči. V muzeu působil jako reformátor, kdy do města přivedl přítele Cyrila Boudu, který rozpracoval za vedení muzea Antonínem Bartuškem skicu panoramatu města Třebíče pro fr...

Více od autora

Arnošt Kába

Narozen 5. 5. 1909 v Kamenici u Jihlavy, zemřel 16. 4. 1989 v Pelhřimově. JUC., městský archivář a ředitel muzea v Jihlavě, publicista a beletrista, vlastivědné práce o jihlavském regionu a jihlavských institucích, memoáry.

Více od autora