Antonín Bartušek
Oxymoron : Verše z let 1954-1964

1965 | Nakladatelství Mladá fronta

Oxymoron. Verše z let 1954-1964.

"Oxymoron, jak známo, je básnická figura, která vzniká spojením dvou zcela protichůdných pojmů v nový nečekaný význam. Oxymoron je např. výraz 'temné světlo', 'svatební rubáš', 'bezhlasé volání' aj.; Erben říká ve Vodníkovi např. 'mokře chodí v suše'. Je to stará básnická figura,… objevující se už v barokní poesii. Jakub Deml ji označil za svou nejmilejší figuru. Cítil, že je neobyčejně schopná vyjádřit některé polohy soudobého myšlení a cítění. Také dnešní člověk musí ze dvou úplně odlišných poloh, z nesmírné a propastné amorálnosti světa, a z poznatků mravního řádu, vytvářet novou lidskost. Je tedy celý náš život jakýmsi oxymoronem."

Z rozhovoru s Antonínem Bartuškem, Nové knihy, 1965, č. 13, 25. 3., s. 1 Oxymoron. Verše z let 1954-1964.

"Oxymoron, jak známo, je básnická figura, která vzniká spojením dvou zcela protichůdných pojmů v nový nečekaný význam. Oxymoron je např. výraz 'temné světlo', '…svatební rubáš', 'bezhlasé volání' aj.; Erben říká ve Vodníkovi např. 'mokře chodí v suše'. Je to stará básnická figura, objevující se už v barokní poesii. Jakub Deml ji označil za svou nejmilejší figuru. Cítil, že je neobyčejně schopná vyjádřit některé polohy soudobého myšlení a cítění. Také dnešní člověk musí ze dvou úplně odlišných poloh, z nesmírné a propastné amorálnosti světa, a z poznatků mravního řádu, vytvářet novou lidskost. Je tedy celý náš život jakýmsi oxymoronem."

Z rozhovoru s Antonínem Bartuškem, Nové knihy, 1965, č. 13, 25. 3., s. 1

Stav

Dobrý

zašlá obálka, celkově zašlá kniha

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, zašlá obálka, celkově zašlá kniha
Poznámka:	obálka a vazba Václav Sivko, grafická úprava Miloslav Fulín
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	109
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Václav Sivko, Miloslav Fulín
Edice:	69. svazek ed. 69. svazek ed. Cesty
Vydání:	I. vydání
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	22. 5. 2025 9:9
Číslo položky:	1242184

O autorovi

Antonín Bartušek

Antonín Bartušek , užil při vydání básnické sbírky ve Stockholmu pseudonym A.D.Martin, byl český básník, muzeolog, překladatel, výtvarný kritik a historik umění se zaměřením na scénografii. Antonín Bartušek se narodil do selského stavení v Želetavě, dětsví tak prožíval na usedlosti, ale hospodářství ho netáhlo. Rodiče zvažovali, zda ho dát do učení, ale na doporučení učitelky mu umožnili studovat na gymnáziu. Zde začal mít zájem o literaturu a již od roku 1937 začal publikovat své básně časopisecky. Antonín Bartušek mezi lety 1933 a 1941 navštěvoval třebíčské gymnázium. Po složení maturitní zkoušky odešel do Prahy, kde byly uzavřeny během 2. sv. války vysoké školy a zde pracoval v letech 1941 – 1945 jako advokátní úředník. Během válečných let spolu s dalšími přáteli začala vydávat cyklostylem množený časopis Vítr, kdy mimo jiné i v tomto časopise vyšly další básně Antonína Bartuška. Po válce spoluzakládá oblastní spolek pro podporu rodáků Vysočina, kdy ve výboru spolku je Vincenc Lesný, Bedřich Fučík a také A. Bartušek. V letech 1945–1950 studoval dějiny srovnávací literatury, českou literaturu, dějiny výtvarného umění a českou historii na pražské filozofické fakultě. V roce 1950 obhájil doktorskou práci. Při studiu pracoval mezi lety 1946 a 1948 v literárním oddělení Československého rozhlasu. Po skončení studia byl dva roky bez trvalého zaměstnání, v roce 1952 však nastoupil do Ústavu pro teorii a dějiny umění ČSAV v Praze, zde působil do roku 1955. Od roku 1956 jako ředitel vedl městské muzeum v Třebíči, od roku 1960 do roku 1961 pak Západomoravské muzeum v Třebíči. V muzeu působil jako reformátor, kdy do města přivedl přítele Cyrila Boudu, který rozpracoval za vedení muzea Antonínem Bartuškem skicu panoramatu města Třebíče pro fr...

Více od autora