Knihy
Historie
Česká a Slovenská historie
Miroslav Sígl
Události pravdy, zrady a nadějí

Miroslav Sígl
Události pravdy, zrady a nadějí : (1967-1971)

2009 | Nakladatelství Akcent

Základem knihy je původní dobově nazývaná „magnetka“ , která vyšla pod názvem Na vlně 490 metrů bezprostředně po listopadových událostech 1989 ve vydavatelství Naše vojsko v červnu 1990 v neuvěřitelném nákladu 140 000 výtisků a ve slovenštině 80 000 výtisků. Byla jednou z prvních, které líčily události osudového roku 1…968 a zejména přepadení naší republiky v srpnu 1968. V té době sehrál svou významnou úlohu Svobodný vysílač, narychlo instalovaný v hloubětínském podniku Tesla, kde se vyráběly rozhlasové vysílače, a v němž televizní redaktor Miroslav Sígl zorganizoval rozhlasové vysílání, když televizní obrazovky potemněly. Knížka se stala součástí mnoha knihoven, nechybí v Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR, jehož autoři se na ni často odvolávají a citují ve svých původních dílech. Mnohokrát za tu dobu bylo autorovi naznačeno, aby přistoupil k jejímu novému vydání. Čtyřicáté výročí událostí let 1967–71 oživilo vše dějinné a osudové, vynořila se znovu pobídka, nedat zapomenout na Svobodný vysílač, který se pravidelně ozýval s heslem Jsme s vámi, buďte s námi! v srpnových dnech 1968. Autora to přimělo vrátit se k bohatým archivním záznamům, dopisům a dokumentům z minulých let, aktuálně je doplnit, přičemž základní data zůstávají ve své autentické a chronologické podobě tak, jak k dějinným událostem docházelo, odpovídají tehdejším reáliím, na nichž nebylo nutné cokoliv měnit. Hrdinná epopej, vylíčená na stránkách této knížky, má v sobě mimořádně silnou vypovídací hodnotu. Dokonce titul původní knížky nezmizel ani z internetových stránek, kde ji hledají současní zájemci, protože v antikvariátech není k sehnání. Ve vzpomenutém Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR mají od autora bohatou dokumentaci z těch dnů, obsahující na tisíc historických podkladů, které tam odevzdal již v roce 1993 a jejich děkovný dopis patří v jeho archívu k nejvzácnějším. Při své práci měl novinář a spisovatel Miroslav Sígl možnost setkat se s množstvím obětavých, odhodlaných a poctivých lidí, ale také s těmi, kteří neunesli tíhu totalitních let. Je rád, že ještě ve svých 82 letech mohl přispět ke vzpomínkám a svědectvím, o jaké byl v posledních letech žádán bezpočtem mladých posluchačů vysokých škol a jejich společenskovědních fakult. Prožil Masarykovu první republiku, okupaci fašistů i totalitní vládu komunistů. Je vděčný všem, kteří se zasloužili o znovunabytí svobody v naší zemi. Základem knihy je původní dobově nazývaná „magnetka“ , která vyšla pod názvem Na vlně 490 metrů bezprostředně po listopadových událostech 1989 ve vydavatelství Naše vojsko v červnu 1990 v neuvěřitelné…m nákladu 140 000 výtisků a ve slovenštině 80 000 výtisků. Byla jednou z prvních, které líčily události osudového roku 1968 a zejména přepadení naší republiky v srpnu 1968. V té době sehrál svou významnou úlohu Svobodný vysílač, narychlo instalovaný v hloubětínském podniku Tesla, kde se vyráběly rozhlasové vysílače, a v němž televizní redaktor Miroslav Sígl zorganizoval rozhlasové vysílání, když televizní obrazovky potemněly. Knížka se stala součástí mnoha knihoven, nechybí v Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR, jehož autoři se na ni často odvolávají a citují ve svých původních dílech. Mnohokrát za tu dobu bylo autorovi naznačeno, aby přistoupil k jejímu novému vydání. Čtyřicáté výročí událostí let 1967–71 oživilo vše dějinné a osudové, vynořila se znovu pobídka, nedat zapomenout na Svobodný vysílač, který se pravidelně ozýval s heslem Jsme s vámi, buďte s námi! v srpnových dnech 1968. Autora to přimělo vrátit se k bohatým archivním záznamům, dopisům a dokumentům z minulých let, aktuálně je doplnit, přičemž základní data zůstávají ve své autentické a chronologické podobě tak, jak k dějinným událostem docházelo, odpovídají tehdejším reáliím, na nichž nebylo nutné cokoliv měnit. Hrdinná epopej, vylíčená na stránkách této knížky, má v sobě mimořádně silnou vypovídací hodnotu. Dokonce titul původní knížky nezmizel ani z internetových stránek, kde ji hledají současní zájemci, protože v antikvariátech není k sehnání. Ve vzpomenutém Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR mají od autora bohatou dokumentaci z těch dnů, obsahující na tisíc historických podkladů, které tam odevzdal již v roce 1993 a jejich děkovný dopis patří v jeho archívu k nejvzácnějším. Při své práci měl novinář a spisovatel Miroslav Sígl možnost setkat se s množstvím obětavých, odhodlaných a poctivých lidí, ale také s těmi, kteří neunesli tíhu totalitních let. Je rád, že ještě ve svých 82 letech mohl přispět ke vzpomínkám a svědectvím, o jaké byl v posledních letech žádán bezpočtem mladých posluchačů vysokých škol a jejich společenskovědních fakult. Prožil Masarykovu první republiku, okupaci fašistů i totalitní vládu komunistů. Je vděčný všem, kteří se zasloužili o znovunabytí svobody v naší zemi.

Garantujeme doručení do Vánoc při objednání do 18. 12. 2025.

Stav

Velmi dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná
Počet stran:	540
Jazyk:	česky
ISBN10:	8072686593
ISBN:	9788072686599
Vydání:	1. vyd
Vydáno v:	Třebíč
Vystaveno:	18. 2. 2021 12:49
Číslo položky:	154604

O autorovi

Miroslav Sígl

Miroslav Sígl byl český publicista a spisovatel. Vystudoval měšťanskou školu T. G. Masaryka v Neratovicích a Jubilejní měšťanskou školu Svatopluka Čecha v Obříství, dále Obchodní akademii Praha-Karlín a Vysokou školu politickou v Praze. Stal se redaktorem Mladé fronty , Hospodářských novin , Televizních novin Československé televize, Mediažurnálu, Inovačního podnikání, Času a dalších periodik. Přispíval do mnoha dalších periodik. Jeho tématy byly hlavně ekonomika, žurnalistika a regionální historie. Jako pracovník redakce Televizních novin se v srpnu 1968 podílel na vzniku a provozu rozhlasového Svobodného vysílače, proto byl následně z ČST propuštěn. V době normalizace nemohl publikovat. Do roku 1988 pracoval jako rešeršér ve Strojírenském informačním ústavu, odkud musel odejít kvůli šíření samizdatových Lidových novin. Po sametové revoluci byl zakládajícím členem Syndikátu novinářů České republiky a spoluzakladatelem Klubu novinářů Pražského jara 68. Byl dlouholetým kronikářem rodného Obříství. Spolupracoval s kronikáři několika obcí na Mělnicku a Prahy 10. Město Mělník ocenilo jeho dlouholetý přínos pro Mělník a celý region, starosta města mu při příležitosti jeho 85. narozenin předal Denár kněžny Emmy. Byl ženatý, měl tři děti, šest vnoučat, čtyři pravnučky. Napsal mnoho knih, například

Více od autora