Knihy
Historie
Česká a Slovenská historie
Miroslav Sígl
Události totality, svobody a demokracie

Miroslav Sígl
Události totality, svobody a demokracie : (1989-1990)

2010 | Nakladatelství Akcent

Jde o volné navázání na knihu Události pravdy, zrady a nadějí z roku 2009. Tentokrát se kniha týká dnes již historických událostí z let 1989 – 1990. Autor koncem období tzv. normalizace tiskl tajně Lidové noviny. Po výslechu na StB byl propuštěn také pro jejich nedovolené šíření ze zaměstnání řadového pracovníka Ústavu… technického rozvoje a informací v Praze, kde nalezl útočiště jako propuštěný televizně rozhlasový novinář a redaktor tištěných médií, vedený „v ústřední evidenci protistátních, protistranických a protisovětských živlů“. To mu umožnilo, že po celý rok 1989 sám pro sebe a několik přátel monitoroval denně rozhlasové zahraniční stanice vysílající pro naše posluchače v Československu a vedl si dosti podrobné záznamy. Teprve v listopadových převratových dnech se rozepsala svobodně se rozhlížející také naše domácí média a přibyly v autorově archívu především tištěné noviny. V knize jsou uvedena, mimo jiné, četná životopisná data protagonistů událostí, přehled všech mluvčích Charty 77, čs. novinářů a publicistů, kteří působili v exilu. Jde tedy o záznamy, osobní svědectví a paměti o vývoji našich novodobých dějin. Všechna faktografická data jsou uspořádána opět chronologicky a dobře se čtou pro svou přitažlivost a autenticitu. Jsou svým způsobem strhující nejen pro pamětníky, ale i mladší generaci – ta podobné události zná jen zprostředkovaně. Podobně tomu bylo u předchozí knihy, která se u čtenářů setkala s mimořádně živým ohlasem. Jde o volné navázání na knihu Události pravdy, zrady a nadějí z roku 2009. Tentokrát se kniha týká dnes již historických událostí z let 1989 – 1990. Autor koncem období tzv. normalizace tiskl tajně Li…dové noviny. Po výslechu na StB byl propuštěn také pro jejich nedovolené šíření ze zaměstnání řadového pracovníka Ústavu technického rozvoje a informací v Praze, kde nalezl útočiště jako propuštěný televizně rozhlasový novinář a redaktor tištěných médií, vedený „v ústřední evidenci protistátních, protistranických a protisovětských živlů“. To mu umožnilo, že po celý rok 1989 sám pro sebe a několik přátel monitoroval denně rozhlasové zahraniční stanice vysílající pro naše posluchače v Československu a vedl si dosti podrobné záznamy. Teprve v listopadových převratových dnech se rozepsala svobodně se rozhlížející také naše domácí média a přibyly v autorově archívu především tištěné noviny. V knize jsou uvedena, mimo jiné, četná životopisná data protagonistů událostí, přehled všech mluvčích Charty 77, čs. novinářů a publicistů, kteří působili v exilu. Jde tedy o záznamy, osobní svědectví a paměti o vývoji našich novodobých dějin. Všechna faktografická data jsou uspořádána opět chronologicky a dobře se čtou pro svou přitažlivost a autenticitu. Jsou svým způsobem strhující nejen pro pamětníky, ale i mladší generaci – ta podobné události zná jen zprostředkovaně. Podobně tomu bylo u předchozí knihy, která se u čtenářů setkala s mimořádně živým ohlasem.

Objednávky po 18. 12. 2025 již pravděpodobně nebudou doručeny do Vánoc.

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	489
Jazyk:	česky
ISBN10:	8072687530
ISBN:	9788072687534
Vydání:	1. vyd
Vydáno v:	Třebíč
Vystaveno:	16. 3. 2022 10:48
Číslo položky:	297085

O autorovi

Miroslav Sígl

Miroslav Sígl byl český publicista a spisovatel. Vystudoval měšťanskou školu T. G. Masaryka v Neratovicích a Jubilejní měšťanskou školu Svatopluka Čecha v Obříství, dále Obchodní akademii Praha-Karlín a Vysokou školu politickou v Praze. Stal se redaktorem Mladé fronty , Hospodářských novin , Televizních novin Československé televize, Mediažurnálu, Inovačního podnikání, Času a dalších periodik. Přispíval do mnoha dalších periodik. Jeho tématy byly hlavně ekonomika, žurnalistika a regionální historie. Jako pracovník redakce Televizních novin se v srpnu 1968 podílel na vzniku a provozu rozhlasového Svobodného vysílače, proto byl následně z ČST propuštěn. V době normalizace nemohl publikovat. Do roku 1988 pracoval jako rešeršér ve Strojírenském informačním ústavu, odkud musel odejít kvůli šíření samizdatových Lidových novin. Po sametové revoluci byl zakládajícím členem Syndikátu novinářů České republiky a spoluzakladatelem Klubu novinářů Pražského jara 68. Byl dlouholetým kronikářem rodného Obříství. Spolupracoval s kronikáři několika obcí na Mělnicku a Prahy 10. Město Mělník ocenilo jeho dlouholetý přínos pro Mělník a celý region, starosta města mu při příležitosti jeho 85. narozenin předal Denár kněžny Emmy. Byl ženatý, měl tři děti, šest vnoučat, čtyři pravnučky. Napsal mnoho knih, například

Více od autora