Ramón María del Valle-Inclán y de la Peña byl španělský spisovatel původem z Galicie, básník a dramatik, iniciátor španělského modernismu a jedna z hlavních postav tzv. Generace 98. Jeho světonázor prošel vývojem od esteticismu ke společenské angažovanosti. Valle-Inclán studoval v galicijské Pontevedře a v Santiagu de Compostela. Většinu literárně činné části života prožil v Madridu, kde byl jednou z výrazných postav místní bohémy, zvláště po amputaci levé ruky, na jejímž zápěstí byl zraněn v hádce s jiným spisovatelem v roce 1899, a rána se zanítila. Podnikl také několik cest do zemí Latinské Ameriky. Ve 30. letech, kdy se schylovalo ke španělské občanské válce, se postupně přiklonil k levici. Valle-Inclán vstoupil do literatury v roce 1902 Podzimní sonátou, první ze čtyř prozaických „sonát“ s prvky dekadence, pamětí estéta hraběte Bradomína. Zejména zpočátku jej silně ovlivňoval nikaragujský modernista Rubén Darío. V letech 1907–1909 vydal románovou trilogii Karlistická válka. Mezi pozdní prozaická díla patří román Tyran Banderas, zakládající dílo specifické tradice románů o diktátorovi, později zdomácnělé na latinskoamerické půdě. Valle-Inclán je tvůrcem esperpenta, stylu či vidění světa využívajícího grotesky, satiry, deformace, blízkého expresionismu. Nejznámější esperpentistickou divadelní hrou jsou Světla bohémy . Valle-Inclán také zdramatizoval některé vlastní prózy.