František Doležal
Thema v nové fotografii

1952 | Nakladatelství Vydavatelství Osvěta, národní podnik

Praktická studijní příručka nové, socialisticky zaměřené fotografie. Ve výkladu i na četných ukázkách je vysvětlen rozdíl mezi měšťáckou koncepcí, která hájila soukromý ráz fotografie a propadala bezduchému formalismu, a fotografií pojatou socialisticky, jejíž hrdinou je pracující člověk a která slouží politické výchov…ě mas. Probrána a ukázkami doložena je thematika z pracovního prostředí, z politického života, tělovýchovy, rekreace, závodních klubů, lidových zábav, nové pojetí portrétu, snímků mládeže, rodinných snímků, krajiny, lidových tradic. Praktická studijní příručka nové, socialisticky zaměřené fotografie. Ve výkladu i na četných ukázkách je vysvětlen rozdíl mezi měšťáckou koncepcí, která hájila soukromý ráz fotografie a propadala bezd…uchému formalismu, a fotografií pojatou socialisticky, jejíž hrdinou je pracující člověk a která slouží politické výchově mas. Probrána a ukázkami doložena je thematika z pracovního prostředí, z politického života, tělovýchovy, rekreace, závodních klubů, lidových zábav, nové pojetí portrétu, snímků mládeže, rodinných snímků, krajiny, lidových tradic.

Stav

Dobrý

kus obálky na hřbetu chybí

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	brožovaná s obálkou
Počet stran:	139
Jazyk:	česky
Edice:	Knihovna nové fotografie
Vydání:	1. vydání
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	27. 4. 2024 15:35
Číslo položky:	828587

O autorovi

František Doležal

František Doležal byl malíř, grafik, typograf, kurátor, básník, dramatik, výtvarný kritik a publicista. Byl zakladatelem a předsedou výstavní komise prestižní Galerie Vincence Kramáře. František Doležal pochází z rodiny zámeckého kastelána Rudolfa Doležala a jeho ženy Anny, rozené Brunové. Otce si vážil pro jeho kulturní rozhled, vášeň pro literaturu a vlastenectví a poutal ho k němu silný citový vztah. Během dospívání ho ovlivnil zámecký lékař a literát dr. František Albert a sběratel výtvarného umění a překladatel sovětské literatury prof. Josef Píč. V letech 1921-1928 absolvoval reálné gymnázium v Kostelci nad Orlicí. Během studií se seznámil s malířem Stanislavem Odvárkem a s Lumírem Čivrným. Malbu studoval soukromě u Antonína Hudečka . Po maturitě nemohl ze sociálních důvodů pokračovat ve studiích. Byl zaměstnán na Zemském finančním ředitelství jako úředník v Holicích a psal a kreslil pro místní tisk. V letech 1932-1934 absolvoval vojenskou službu a důstojnickou školu v Kladně, Olomouci a Praze. Od roku 1934 se natrvalo usadil v Praze a spolupracoval jako autor článků i kreslíř s Melantrichem a Tvorbou a překládal a psal eseje pro levicové Haló-noviny. Stýkal se s J. Hořejším, K. Konrádem, E.A. Longenem a E.F. Burianem. Roku 1935 působil jako propagační grafik Kupkova divadla mladých v Praze a po zániku divadla začal spolupracovat s divadlem E.F. Buriana. Roku 1936 se chtěl jako dobrovolník zapojit do občanské války ve Španělsku, ale byl varován před policejní šťárou na nádraží a do Španělska neodjel. S Josefeme Michalcem v Kostelci nad Orlicí tiskl a rozvážel protifašistické letáky. Roku 1937 měl svou první výstavu surrealistických kreseb a koláží v Salonu na chodbě ve foyeru divadla E. F. Buriana v Mozarteu. Roku 1938 se oženil s Naděždou Vítků. V roce 1943 se narodil syn Herbert. V letech 1935-1946 byl externím spolupracovníkem N...

Více od autora