Stanislav Jandík
TGM v Lánech

1946 | Nakladatelství Za svobodu

Jde o značně citově zabarvené vyprávění o životě T.G.M. Pokora a úcta autora - a pravděpodobně nejen jeho - k hlavě státu může dnes působit až dojemně. Dovíte se zde například i to, proč T.G.M. neměl rád orchidee. Jde o značně citově zabarvené vyprávění o životě T.G.M. Pokora a úcta autora - a pravděpodobně nejen jeho - k hlavě státu může dnes působit až dojemně. Dovíte se zde například i to, proč T.G.M. neměl …rád orchidee.

Vyberte kus s kódem LETO26: 34 Kč

Stav

Dobrý

potrhaná obálka

Skladem pro e-shop

Další varianty

Stav Dobrý potrhaná obálka	Skladem pro e-shop	LETO26: 34 Kč
Stav Dobrý	Skladem pro e-shop	LETO26: 29 Kč
Stav Dobrý špinavá obálka	Skladem pro e-shop	LETO26: 34 Kč
Stav Dobrý	Skladem pro e-shop	~~59 Kč~~ LETO26: 10 Kč

O knize

Stav:	Dobrý, potrhaná obálka
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	197 , obrazové přílohy
Jazyk:	česky
Edice:	Za svobodu, 1. svazek I. řady edice Za svobodu, 1. svazek ed. 1. svazek ed. Za svobodu. Řada I, Za svobodu. I. řada, Za svobodu. Řada 1
Vydání:	Druhé vydání
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	31. 7. 2024 13:44
Číslo položky:	927532

O autorovi

Stanislav Jandík

Stanislav Jandík byl český spisovatel, grafik a redaktor. Stanislav Jandík se narodil 14. května 1902 v Praze. Jeho otec Stanislav, pekařský dělník, trpěl tuberkulózou, nemohl pracovat v řemesle a živil se nádenickými pracemi. Matka Anna, rozená Lavírová, byla pradlena a posluhovačka. Z pěti bratří čtyři zemřeli ještě v dětství, poslední bratr Karel, kovodělník, zemřel v koncentračním táboře v Osvětimi. Stanislav Jandík se vyučil v tiskárně grafikem, pracoval v různých tiskárnách. Byl členem dělnické odborové organizace Grafická beseda, která sídlila v Dělnickém domě v Hybernské ulici v Praze. Poté byl čtyři roky bez zaměstnání, živil se ilustrováním, návrhy na plakáty, zhotovováním rytin a podobně. Po práci v tiskárně soukromě studoval střední školu – reálku, poté navštěvoval odborné kurzy Umělecko-průmyslové školy v Praze a Školy uměleckých řemesel v Brně. Pracoval jako redakční malíř v časopisech Ruch a Nový lid. Byl členem brněnské Levé fronty, kterou intelektuálně vedl Dr. Bedřich Václavek. Od roku 1931 byl v redakci časopisu Zlín , kam umisťoval články o SSSR, které mu posílal tajemník KSČ František Píšek. Roku 1935 nastoupil jako redaktor Lidových novin v Praze a začal zároveň pracovat v nakladatelství Volná myšlenka, kde vydal zejména politickou a kulturně historickou práci Masaryk na Valašsku, o jeho boji za poslanecký mandát v roce 1907, kdy proti němu stála nejtemnější reakce, a knihu Železní tovaryši, obsáhlé kritické dílo o Tomáši Baťovi a jeho organizaci práce. Po obsazení Čech a Moravy nacisty odešel z novin, aby nemusel sloužit okupantům v tisku, a začal pracovat v nakladatelství Čin v Praze. Tam spolupracoval s Juliem Fučíkem, Dr. Bedřichem Václavkem, Jaroslavem Kratochvílem, prof. dr. Zdeňkem Pírkem a jinými. Rok 1940 byl jedním z jeho nejplodnějších. Vyšly mu hned tři knihy. o T. Baťovi, Petru Augustinu Šlechtovi a Františku Křižíkovi, za jeho dvě statě zařazené do souborného dí...

Více od autora