Tomáš Garrigue Masaryk
TGM : malé historky o velkém muži

1947 | Nakladatelství Melantrich

Nazval-li Otokar Fischer T. G. Masaryka rozjasňovatelem, neučinil tak jistě jen pod vlivem studia Masarykových děl politických a filosofických. Masaryk rozjasňoval svou smírnou a všestrannou lidskostí, svou jasnozřivostí pohledu velkého venkovana, svým přirozeným darem logičnosti, jež byla vodítkem jeho soudnosti. To p…otěšlivé a masarykovsky lidské chápání života postřehli nejvíce osobní přátelé z okruhu Masarykova průzračně čistého soukromí a postihl to i syn Masarykova přítele a spolubojovníka Ivan Herben, který nyní k výročí Masarykovy smrti vydal své "Malé historky o velkém muži" v nakladatelství Melantrich. Jsou to anekdoty a příběhy z Masarykových vzpomínek i ze vzpomínek jeho přátel, čerpaných z let studií i z dalších let profesorských, poslaneckých, válečných i presidentských. Ivan Herben uměl v anekdotické, často zkratkovitě úsečné a přece prudce účinné formě postavit Masaryka do světla velké přirozenosti, jež musí být i dnes vzorem pro myslitele a politiky. Uměl ozřejmit bez pózy muže, jenž sám pózu nenáviděl. Uměl ukázat jeho smích a radost. "Malé historky o velkém muži" byly - jak Herben prozrazuje v závěru -
vyhledávanou četbou v koncentrácích a na bojištích, všude tam, kde se ve jménu Masarykově věřilo a bojovalo.
Svobodné slovo, 14.IX.1947 Nazval-li Otokar Fischer T. G. Masaryka rozjasňovatelem, neučinil tak jistě jen pod vlivem studia Masarykových děl politických a filosofických. Masaryk rozjasňoval svou smírnou a všestrannou lidskostí…, svou jasnozřivostí pohledu velkého venkovana, svým přirozeným darem logičnosti, jež byla vodítkem jeho soudnosti. To potěšlivé a masarykovsky lidské chápání života postřehli nejvíce osobní přátelé z okruhu Masarykova průzračně čistého soukromí a postihl to i syn Masarykova přítele a spolubojovníka Ivan Herben, který nyní k výročí Masarykovy smrti vydal své "Malé historky o velkém muži" v nakladatelství Melantrich. Jsou to anekdoty a příběhy z Masarykových vzpomínek i ze vzpomínek jeho přátel, čerpaných z let studií i z dalších let profesorských, poslaneckých, válečných i presidentských. Ivan Herben uměl v anekdotické, často zkratkovitě úsečné a přece prudce účinné formě postavit Masaryka do světla velké přirozenosti, jež musí být i dnes vzorem pro myslitele a politiky. Uměl ozřejmit bez pózy muže, jenž sám pózu nenáviděl. Uměl ukázat jeho smích a radost. "Malé historky o velkém muži" byly - jak Herben prozrazuje v závěru -
vyhledávanou četbou v koncentrácích a na bojištích, všude tam, kde se ve jménu Masarykově věřilo a bojovalo.
Svobodné slovo, 14.IX.1947

Vyberte kus

Stav

Dobrý

bez desek

Skladem pro e-shop

	Stav Dobrý bez desek	Skladem pro e-shop	~~49 Kč~~ 45 Kč
	Stav Mírně opotřebená natrhnutá obálka	Skladem pro e-shop	~~59 Kč~~ 39 Kč

O knize

Stav:	Dobrý, bez desek
Vazba:	svázané listy v deskách
Počet stran:	140
Jazyk:	česky
Edice:	Kmeň
Vydání:	Páté vydání
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	15. 4. 2025 12:2
Číslo položky:	1209895

O autorovi

Tomáš Garrigue Masaryk

Tomáš Garrigue Masaryk, označovaný T. G. M., TGM nebo prezident Osvoboditel , byl československý státník, filozof, sociolog a pedagog, první prezident Československé republiky. K jeho osmdesátým narozeninám byl roku 1930 přijat zákon o zásluhách T. G. Masaryka, obsahující větu „Tomáš Garrigue Masaryk zasloužil se o stát“, a po odchodu z funkce roku 1935 ho parlament znovu ocenil a odměnil za jeho osvoboditelské a budovatelské dílo. Tomáš Masaryk pocházel z chudé rodiny. Otec, původem Slovák, byl kočí, matka pracovala jako kuchařka. Po studiích ve Strážnici, v Brně a ve Vídni roku 1876 promoval filosofickou prací o Platónovi. Za studijního pobytu v Lipsku se roku 1877 seznámil se svou budoucí ženou, Američankou Charlottou Garrigueovou, a roku 1878 se s ní v New Yorku oženil. Následujícího roku se ve Vídni habilitoval sociologickou prací o sebevraždě. Po vzniku české univerzity v Praze byl 1882 jmenován profesorem filosofie. Založil a redigoval měsíčník Athenaeum, v počátcích vedl sestavování Ottova slovníku naučného a zapojil se do veřejného života kritikou tzv. Rukopisů. Své studenty vedl ke kritičnosti a vědeckosti v duchu Augusta Comta a jeho program „realismu“ se soustředil kolem týdeníku Čas. Roku 1890 vstoupil s přáteli do mladočeské strany a v dalším roce byl zvolen poslancem Říšské rady. Hájil jak větší autonomii českých zemí, tak také zájmy jihoslovanských národů, ale pro spory s radikálním vedením strany se roku 1893 mandátu vzdal. Ve snaze kultivovat české politické myšlení se Masaryk začal zabývat dějinami. Navázal na koncept Františka Palackého a přemýšlel o historickém poslání českého národa. Česká reformace a národní obrození jako projevy humanity mají podle něho širší, všelidský význam. Zároveň se ovšem Masaryk zabýval i sociálními otázkami, podporoval osmihodinovou pracovní dobu a všeobecné volební právo. Roku 1899 vystoupil s požadavkem na revizi procesu s Hilsnerem a proti...

Více od autora