Silvestr Bláha, S Bláha
TG. Masaryk - jeho velitelská osobnost a jeho vliv na velitelskou tradici.

1937 | VOK, knihkupectví a nakladatelství Svazu čs. důstojnictva

Stav

Velmi dobrý

číslováno

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	svázané listy v obálce
Počet stran:	41
Jazyk:	česky
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	19. 10. 2021 11:43
Číslo položky:	231980

O autorech

Silvestr Bláha

Silvestr Bláha byl český voják a odbojář, který působil jako přednosta Vojenské kanceláře prezidenta republiky po boku T. G. Masaryka a Edvarda Beneše. Maturitu složil na Vyšší reálce v Novém Městě na Moravě, vzdálené od Zvole asi 12 km. V roce 1905 odešel studovat do Prahy na Vysoké učení technické na stavební odbor. Manželství uzavřel s Adélou Hartmanovou, která byla původem z Německa. Manželství bylo bezdětné. Adéla zemřela v Praze 8.1.1975. Když si splnil povinnosti prezenční služby v rakousko-uherské armádě u dělostřeleckého pluku v Krakově, odešel v roce 1912 jako stavební inženýr státních služeb do Dalmácie, kde pracoval na různých drobných stavbách až do vypuknutí první světové války. Po mobilizaci nastoupil službu u samostatného pevnostního dělostřeleckého praporu v Přemyšlu. Zde byl také dne 22. března 1915 zajat ruskou armádou. Dva roky se pohyboval po zajateckých táborech a poté vstoupil jako dobrovolník do Československého vojska na Rusi. Jako prostý vojín byl zařazen do střeleckého pluku 8 „Slezského“. Krátce na to absolvoval důstojnický kurz v Borispoli. V říjnu 1917 odjel s prvním transportem dobrovolníků k Československým legiím do Francie. Velel francouzské rotě a od srpna 1918 byl velitelem 11. roty 21. Československého střeleckého pluku, s ním prošel válečné tažení na západní frontě v Alsasku, Champagne a Arden, zejména boje u Terronu. Domů se vrací v hodnosti majora ve funkci velitele praporu. Po návratu do vlasti jej však čeká zase fronta. Zúčastnil se bojů na Těšínsku a na Slovensku bojoval s Maďary u Zvolena a Levic. V lednu 1919 velel kombinované brigádě v severním úseku Těšínska, poté se stal zástupcem vrchního velitele operujících vojsk. Mezitím byl major Bláha povýšen do hodnosti podplukovníka a koncem srpna 1919 přidělen zahraničnímu oddělení prezídia ministerstva národní obrany. V lednu následujícího roku byl ustanoven náčelníkem Československé vojenské mise ve Francii a současně ...

Více od autora