Knihy
Historie
Evropská historie
Rudolf Medek
Vpád maďarských boľševikov na Slovensko v roku ...

Rudolf Medek: Vpád maďarských boľševikov na Slovensko v roku 1919

Rudolf Medek, Janko Jesenský, Jan Liška, Karel Vondráček, Vavro Šrobár, Josef Šnejdárek, Miloš Ruppeldt, Silvestr Bláha, Antonín Navrátil, Milan Ivanka, Jan Votruba, Ladislav Černý, Viliam Kopečný, Antonín Basel, L.E Eaucher, Fedor Ján Houdek, František Martínek, Fr Ptáček, Rudolf Pilát, Fedor Fridrich Ruppeldt, Michal Sahulčík, Kornel Stodola, Jožo Dřímal, Augustín Malár, Avgustyn Ivanovyč Vološyn, Arnošt Valenta, Belo Klein-Tesnoskalský, Ján Sekáč, František Skovajsa, Jozef Ejem, Vendelín Sahulčík, Vladimír Velecký, Ladislav Moyš
Vpád maďarských boľševikov na Slovensko v roku 1919 : "Československo-maďarská válka o Slovensko roku 1918-1919"

1938 | Nakladatelství Slovenský Chýrnik, J. Zimák

Zborník o československo-maďarskej vojne o Slovensko v rokoch 1918-1919. Zborník o československo-maďarskej vojne o Slovensko v rokoch 1918-1919.

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná, převazba
Počet stran:	322 , 3 nečíslované y, 40 nečíslovaných obrazových příloh
Jazyk:	česky , slovensky
Editor:	Jozef Zimák
Vydání:	II. doplněné a opravené vydanie
Vydáno v:	Bratislava
Vystaveno:	21. 2. 2026 10:26
Číslo položky:	1628756

O autorech

Rudolf Medek

Rudolf Medek byl český spisovatel a voják. Narodil se v rodině královéhradeckého obuvníka Václava Medka a jeho manželky Marie, rozené Špatenkové. Vystudoval učitelský ústav v Hradci Králové a v letech 1909–1914 učil na školách v okrese. Měl šest sourozenců, bratr Jaroslav Medek byl autorem románů z 1. světové války. V roce 1914 byl povolán do armády a absolvoval důstojnický kurs. V první světové válce byl nasazen na ruské frontě a o Vánocích 1915 přešel k Rusům. Po pobytu v zajateckých táborech vstoupil do československých legií v Rusku. Účastnil se bitvy u Zborova, po ní doprovázel v Rusku T. G. Masaryka a v letech 1917–1918 byl redaktorem časopisu Československý voják. S legiemi se zúčastnil cesty Sibiří a v roce 1919 byl členem delegace s vojensko-politickým posláním do USA a Francie. Do 31. prosince 1919 dosáhl hodnosti podplukovníka. Po návratu do Československa se ve službách československé armády stal plukovníkem, v dubnu 1931 byl povýšen na brigádního generála. Roku 1919 mu britský král udělil Řád za vynikající službu , ve Francii získal Řád čestné legie; tato vyznamenání po Mnichovské dohodě vrátil. V letech 1920–1929 byl ředitelem Památníku odboje a v letech 1929–1939 a po jeho sloučení s dalšími institucemi do Památníku národního osvobození se stal jeho ředitelem. Od roku 1929 se angažoval i politicky, ale jen jako nestraník . Dne 27. listopadu 1934 vydala skupina českých spisovatelů prohlášení, ve kterých odsuzovali protiněmecké manifestace českých studentů v době tzv. insigniády; tyto útoky nazvali fašistickými. Rudolf Medek na to reagoval 29. listopadu otevřeným dopisem Karlu Čapkovi. V něm se zastával násilně demonstrujících českých studentů a poukázal na původce – německé studenty, kteří obsadili Karo...

Více od autora

Janko Jesenský

Janko Jesenský byl slovenský politik, básník, spisovatel-prozaik a překladatel. Narodil se v Turčianském Svatém Martině. Jeho otec Ján Jesenský-Gašparé byl advokátem a významným činitelem slovenského národního hnutí a spoluorganizátorem akcí celonárodního významu . Vzdělání získával ve svém rodišti, později na gymnáziu v Banské Bystrici, Rimavské Sobotě a v roce 1893 odmaturoval v Kežmarku. Dvouletou právnickou akademii absolvoval v Prešově, doktorát práv obhájil v Kluži v . V Budapešti složil advokátskou zkoušku. Potom pracoval jako advokátní koncipient v Lučenci, Bytči, Liptovském Mikuláši, Turčianském Svätém Martině a v Novém Mestě nad Váhem. Zde si vytvořil vážnější milostný vztah k mladé klavíristce a zpěvačce Olze Kraftové. V roce 1905 začal v Bánovcích nad Bebravou svoji samostatnou advokátní kariéru. Po osmi letech se oženil s Annou, dcerou významného štúrovského historika Júlia Botty. V 1914 narukoval k trenčanskému pluku. Byl obviněn z vlastizrady, v roce 1915 odvelen na ruskou frontu, kde přešel do ruského zajetí a po jisté době se zde zapojil do československého odboje v Rusku. Redigoval vícero časopisů – Voronežský Čechoslovan , kyjevské Slovenské hlasy. Byl zvolen místopředsedou ruské odbočky Československé národní rady a po složitých politických kolizích s bolševiky se dostal domů. V roce 1919 se pustil do poválečného budování ve vícero úřadech první československé republiky. V roce 1922 byl županem v Rimavské Sobotě, poté velkožupanem v Nitře, v roce 1929 přešel do Bratislavy, kde se stal vládním radou, později viceprezidentem krajinského úřadu. Aktivně se zúčastňoval nejen politického, ale i kulturního a společenského života. V letech 1930–1939 byl místopředsedou Spolku slovenských spisov...

Více od autora