Tomáš Garrigue Masaryk, Jaromír Doležal
T. G. Masaryk - soupis tisků v cizích jazycích - English, balgarske, tun-kuo-chua

1938 | Nakladatelství Orbis

Vyberte kus

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

	Stav Dobrý	Skladem pro e-shop	~~89 Kč~~ 35 Kč
	Stav Dobrý	Skladem pro e-shop	~~119 Kč~~ 35 Kč

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	296
Jazyk:	česky
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	26. 5. 2022 11:13
Číslo položky:	338899

O autorech

Tomáš Garrigue Masaryk

Tomáš Garrigue Masaryk, označovaný T. G. M., TGM nebo prezident Osvoboditel , byl československý státník, filozof, sociolog a pedagog, první prezident Československé republiky. K jeho osmdesátým narozeninám byl roku 1930 přijat zákon o zásluhách T. G. Masaryka, obsahující větu „Tomáš Garrigue Masaryk zasloužil se o stát“, a po odchodu z funkce roku 1935 ho parlament znovu ocenil a odměnil za jeho osvoboditelské a budovatelské dílo. Tomáš Masaryk pocházel z chudé rodiny. Otec, původem Slovák, byl kočí, matka pracovala jako kuchařka. Po studiích ve Strážnici, v Brně a ve Vídni roku 1876 promoval filosofickou prací o Platónovi. Za studijního pobytu v Lipsku se roku 1877 seznámil se svou budoucí ženou, Američankou Charlottou Garrigueovou, a roku 1878 se s ní v New Yorku oženil. Následujícího roku se ve Vídni habilitoval sociologickou prací o sebevraždě. Po vzniku české univerzity v Praze byl 1882 jmenován profesorem filosofie. Založil a redigoval měsíčník Athenaeum, v počátcích vedl sestavování Ottova slovníku naučného a zapojil se do veřejného života kritikou tzv. Rukopisů. Své studenty vedl ke kritičnosti a vědeckosti v duchu Augusta Comta a jeho program „realismu“ se soustředil kolem týdeníku Čas. Roku 1890 vstoupil s přáteli do mladočeské strany a v dalším roce byl zvolen poslancem Říšské rady. Hájil jak větší autonomii českých zemí, tak také zájmy jihoslovanských národů, ale pro spory s radikálním vedením strany se roku 1893 mandátu vzdal. Ve snaze kultivovat české politické myšlení se Masaryk začal zabývat dějinami. Navázal na koncept Františka Palackého a přemýšlel o historickém poslání českého národa. Česká reformace a národní obrození jako projevy humanity mají podle něho širší, všelidský význam. Zároveň se ovšem Masaryk zabýval i sociálními otázkami, podporoval osmihodinovou pracovní dobu a všeobecné volební právo. Roku 1899 vystoupil s požadavkem na revizi procesu s Hilsnerem a proti...

Více od autora

Jaromír Doležal

Jaromír Doležal byl český literární historik, překladatel a diplomat. Narodil se v rodině Cyrila Doležala , učitele na národní škole v Hostákově, a jeho manželky Kateřiny, rozené Všetečkové . Matka byla též učitelka, Jaromír Doležal měl bratra a tři sestry. Gymnázium absolvoval v Třebíči a v Pelhřimově, kde maturoval v roce 1903. V Praze začal studovat klasickou filologii, ale pražská studia přerušil, protože v roce 1904 odešel do Vídně. Zde pracoval jako knihovník a úředník a současně pokračoval ve studiu, když na vídeňské univerzitě studoval slavistiku. Zapojil se do vídeňského kulturního života, kde mezi jeho známé patřili Josef Svatopluk Machar, Helena Malířová a Ivan Olbracht. V roce 1919 byl na vídeňské univerzitě promován doktorem filozofie. Po vzniku Československa pracoval v diplomatických službách nového státu, když se stal nejprve ve Vídni legačním tajemníkem a následně konzulem ve Vídni , Splitu a Poznani . V letech 1929–1931 a 1935–1939 pracoval na pražském ministerstvu zahraničních věcí. Po zániku Československa odešel na vlastní žádost do důchodu. Po 15. březnu 1939 se věnoval aktivně literatuře, psal povídky s náměty z loveckého života a fejetony pro rozhlas o životě zvířat. Byl pohřben v Náměšti nad Oslavou. Byl členem Moravského kola spisovatelů. Též fotografoval, jeho fotografie zveřejňoval tisk. Námětem příspěvků Jaromíra Doležala v tisku byla především příroda. Publikoval pod řadou pseudonymů a šifer jako Cyrill Pavlíček, ing. Roman Pistorius aj.

Více od autora