Knihy
Technika a technologie
Elektrotechnika
František Červený
Technický průvodce pro inženýry a stavitele - E...

František Červený: Technický průvodce pro inženýry a stavitele - Elektrotechnika II. část

František Červený, Václav Karel Řehořovský, Jiří Baborovský, Gabriel Slavík, V Eckstein, F Fabinger, Vladimír Sáblík
Technický průvodce pro inženýry a stavitele - Elektrotechnika II. část : Sešit dvanáctý

1932 | Nakladatelství Nákladem České matice technické

Součástí souboru:

Technický průvodce pro inženýry a stavitele - Elektrotech... 1926 (2sv., 417 + 428)

Vyberte kus

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

Stav Velmi dobrý razítko	Skladem pro e-shop	~~1 499 Kč~~ 899 Kč
Stav Dobrý	Skladem pro e-shop	~~129 Kč~~ 69 Kč
Stav Opotřebená vazba povolená, stránky volně	Skladem pro e-shop	~~79 Kč~~ 45 Kč

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná, převazba
Počet stran:	428
Jazyk:	česky
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	16. 7. 2024 12:45
Číslo položky:	909655

O autorech

Václav Karel Řehořovský

Václav Karel Řehořovský byl český matematik. Václav Karel Řehořovský absolvoval reálku v Plzni a poté studoval v letech 1867–72 na technice v Praze. V následujících letech působil v inženýrské praxi, ale pak se vrátil zpět na akademickou půdu. V roce 1875 se stal asistentem matematiky na české technice v Praze u Eduarda Weyra a toto místo zastával do roku 1881. V této době navštěvoval přednášky na univerzitě a v roce 1878 vykonal zkoušky učitelské způsobilosti z matematiky a deskriptivní geometrie pro reálky. Ve školním roce 1878–79 vykonal zkušební rok na české reálce v Praze 2. V roce 1892 se oženil s Annou Boženou Ropkovou z Českého Brodu a do roku 1900 učil na pražské průmyslové škole. V roce 1900 se stal profesorem obecné mechaniky a hydromechaniky na nově zřízené české technice v Brně. Na tomto místě působil až do své smrti. Již v roce 1901–02 byl rektorem této školy, v letech 1909–1910 byl děkanem jejího odboru strojního a elektrotechnického inženýrství. V roce 1907 byl jmenován členem zemské školské rady pro markrabství moravské a v roce 1908 ho císař jmenoval dvorním radou. V letech 1901–03 a po roce 1906 byl předsedou matematicko-přírodovědné třídy českého vědeckého odboru při zemském muzeu v Brně. Zemřel roku 1911 na Královských Vinohradech, byl pohřben v Berouně. Od roku 1880 pracoval ve výboru Jednoty českých matematiků a fyziků, která ho později jmenovala čestným členem. V letech 1889–1900 zastával úřad vládního komisaře pro pokračovací průmyslové školy. V letech 1889–92 byl členem městského zastupitelstva v Praze. Z pověření ministerstva kultury a vyučování přeložil do češtiny Močnikovy učebnice matematiky pro obecné školy a později i další rakouské učebnice pro tento typ škol. Tento článek obsahuje text ze stránky z webu Významní matematici v českých zemích. Autor původního textu: Jaroslav Folta, Pavel Šišma....

Více od autora