Břetislav Ditrych
Tábor ve stínu Osvětimi : dokumentární reportáž o osudu krakovských Židů

2017 | Nakladatelství Epocha

Vyhlazovací koncentrační tábor Osvětim-Březinka je známý z řady publikací i osobních a písemných svědectví těch, kteří kruté věznění přežili. Na krakovském předměstí Plaszów, jen několik desítek kilometrů od Osvětimi, byl však v roce 1943 zřízen mnohem méně známý koncentrační tábor. Odhaduje se, že tam bylo zastřeleno …kolem 8000 obětí, především Židů. Pro další tisíce vězňů se stal Plaszów přestupní stanicí do zmíněné Osvětimi, Mauthausenu, nebo Gross-Rosenu. S Krakovem je úzce spojen příběh Oskara Schindlera, v ghettu ve čtvrti Podgórze pobýval s rodiči budoucí slavný režisér Roman Polanski, plaszówským táborem prošel i pozdější „lovec nacistů“ Simon Wiesenthal. Setkáme se i s dalšími postavami obyvatel Krakova a jejich osudy, například s Polákem Tadeuszem Pankiewiczem, kterému se podařilo vést v ghettu lékárnu a tamním Židům s nasazením života pomáhal. Seznámíme se i s velitelem tábora Amonem Goethem, jemuž vězni říkali „kat z Plaszówa“. Vojáci Rudé armády nalezli 20. ledna 1945 na místě tábora z velké části jen pustou plochu. Dodnes zůstaly zbytky židovského hřbitova a Předpohřebního domu, apelplac, neblaze proslulý Šedý dům a v křoví stopy táborových baráků. Monumentální památník i prostý kříž s trnovou korunou připomíná všechny, kteří nepřežili. Vyhlazovací koncentrační tábor Osvětim-Březinka je známý z řady publikací i osobních a písemných svědectví těch, kteří kruté věznění přežili. Na krakovském předměstí Plaszów, jen několik desítek kilom…etrů od Osvětimi, byl však v roce 1943 zřízen mnohem méně známý koncentrační tábor. Odhaduje se, že tam bylo zastřeleno kolem 8000 obětí, především Židů. Pro další tisíce vězňů se stal Plaszów přestupní stanicí do zmíněné Osvětimi, Mauthausenu, nebo Gross-Rosenu. S Krakovem je úzce spojen příběh Oskara Schindlera, v ghettu ve čtvrti Podgórze pobýval s rodiči budoucí slavný režisér Roman Polanski, plaszówským táborem prošel i pozdější „lovec nacistů“ Simon Wiesenthal. Setkáme se i s dalšími postavami obyvatel Krakova a jejich osudy, například s Polákem Tadeuszem Pankiewiczem, kterému se podařilo vést v ghettu lékárnu a tamním Židům s nasazením života pomáhal. Seznámíme se i s velitelem tábora Amonem Goethem, jemuž vězni říkali „kat z Plaszówa“. Vojáci Rudé armády nalezli 20. ledna 1945 na místě tábora z velké části jen pustou plochu. Dodnes zůstaly zbytky židovského hřbitova a Předpohřebního domu, apelplac, neblaze proslulý Šedý dům a v křoví stopy táborových baráků. Monumentální památník i prostý kříž s trnovou korunou připomíná všechny, kteří nepřežili.

Objednávky po 11. 12. 2025 již pravděpodobně nebudou doručeny do Vánoc (Euromedia).

Stav

Nová

nová

Skladem do tří týdnů
Odešleme nejpozději 20. 1. 2026

O knize

Stav:	nová
Vazba:	Pevná
Počet stran:	169 , 16 nečíslovaných obrazových příloh
Jazyk:	česky
ISBN10:	8075570561
ISBN:	9788075570567
Edice:	45. svazek ed. 45. svazek ed. Magnetka
Vydání:	Vydání první
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	1. 10. 2024 11:54
Číslo položky:	990967

O autorovi

Břetislav Ditrych

Břetislav Ditrych je český spisovatel, básník, autor literatury faktu a publicista. Narodil se v Polabí. Zde, v městečku Cerhenice, strávil i dětství a mládí a vrací se sem ve svém literárním díle, například v povídkovém souboru Stínové postavy . Ve čtrnácti letech odešel na střední průmyslovou školu do Prahy, která se mu stala novým domovem. Studoval na Vysoké škole ekonomické a větší část života pracoval v projektovém ústavu. V této době zároveň působil jako externí spolupracovník zejména Mladé fronty a Mladého světa, kam přispíval rozhovory a reportážemi, ale rovněž Československé televize, pro kterou psal scénáře dokumentárních filmů. V 90. letech se stal konzultantem pro francouzské společnosti investující v České republice. Francie, její kultura a jazyk jsou Ditrychovou celoživotní láskou. Po odchodu do penze se věnuje usilovněji autorské činnosti především na poli literatury faktu a prózy, ale vydává i první básnické sbírky. Kromě toho pravidelně přispívá do časopisů jako Host, Reflex, Xantypa nebo revue Přísně tajné. Na jaře 2015 se zúčastnil literárního pobytu v Krakově, který podpořil Mezinárodní visegrádský fond. Soubor sedmi básní, které vznikly během tohoto pobytu, byl přeložen do polštiny. Nejrozsáhlejší část jeho díla sestává z literatury faktu. Dominantním tématem jsou počátky letectví. Poprvé se jim věnuje v Báječných mužích na létajících strojích , jež následují Báječné ženy na létajících strojích , životopis patrně nejslavnějšího českého letce První a sám: Neobyčejný život a zbytečná smrt aviatika Jana Kašpara a příběhy snílků a dobrodruhů z dob ještě ranějších v knize Jak létají sny . Do oblak bere čtenáře i v Světě pod barevnými křídly , kde zaznamenává dobrodružné cesty pilota ultralehkých letounů Jiřího Zítky, v knize Sláva balonům! pojednávající o počátcích balonového létání v Čechách, a naposledy v Proti Rudému baronovi o Manfredu von Richthofenovi i těch, se k...

Více od autora