Knihy
Historie
Světová historie
Josef Šusta
Světová politika v letech 1871-1914

Josef Šusta
Světová politika v letech 1871-1914 : Díl 1-6

1924 | Nakladatelství Vesmír

Obsažené svazky:

Světová politika v letech 1871-1914, Svět zámořský, východ a Evropa až do ... 1924 I (235 s.)
Světová politika v letech 1871-1914, Trojspolek a francouzsko-ruská alliance 1925 II (299 s.)
Světová politika v letech 1871-1914, Rozmach imperialistických sklonů v sv... 1927 III (237 s.)
Světová politika v letech 1871-1914, Mezi haagskou a algeciraskou konferencí 1928 IV (276 s.)
Světová politika v letech 1871-1914, Vznik trojdohody a velmocenský výpad ... 1930 V (302 s.)
Světová politika v letech 1871-1914, V soumraku světové srážky 1931 VI (441 s.)

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý
Poznámka:	6 dílů ve třech svazcích
Vazba:	pevná, převazba
Počet stran:	302 + 441 + 237 + 276 + 299 + 235
Jazyk:	česky
Edice:	Dějiny nového věku
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	31. 10. 2025 10:28
Číslo položky:	1440881

O autorovi

Josef Šusta

Josef Šusta byl český historik, spisovatel a politik, syn správce třeboňského panství Josefa Šusty . Patřil vedle historika Josefa Pekaře k předním žákům tzv. Gollovy školy. Vynikal znalostmi v oblasti světových a hospodářských dějin i dějin umění, k oblastem zájmu patřil český vrcholný středověk, reformace nebo moderní evropské politické dějiny. Za druhé světové války byl prezidentem České akademie věd a umění, pro přijetí této složité úlohy byl po válce obviněn z kolaborace a svůj život proto ukončil sebevraždou. Po studiích v Českých Budějovicích , Praze a Vídni pokračoval studijním pobytem v Itálii . Byl generačním druhem Josefa Pekaře, profesorem všeobecných dějin Univerzity Karlovy , děkanem filozofické fakulty , prezidentem České akademie věd a umění , habilitoval se prací Pius IV. Před pontifikátem a na začátku pontifikátu. Jeho činnost měla klíčový význam v zařazení československé historie do kontextu světového vývoje a v oboru hospodářských a sociálních dějin. Kritizoval Františka Palackého za filozoficko-historickou koncepci českých dějin . Byl nositelem francouzského řádu Komtura Čestné legie . Přispíval mj. do Lumíra, Lidových novin, Venkova aj. Měl kritický vztah k římskokatolické církvi – vystoupil z ní po návratu ze studijního pobytu v Itálii a Vatikánu. V letech 1920–1921 působil v úřednické vládě Jana Černého jako ministr školství . Byl členem pátečníků, jednalo se o přítele T. G. Masaryka, Edvarda Beneše, Karla Čapka a blízkého přítele Maxe Dvořáka. Po skončení druhé ...

Více od autora