Eliška Krásnohorská
Svéhlavička : příběh z pensionátu

1926 | Nakladatelství Šolc a Šimáček

Moderní zpracování klasického dívčího románu o rozmazlené, vrtošivé dívce, která se vlivem důsledné výchovy a dobrého příkladu ostatních změní v rozumnou a pilnou mladou ženu. Pro dívky od 10 let. Zdence zemřela maminka a její otec jí všechno dovolí, aby jí ztrátu vynahradil. Jeho nová žena, Zdenčina macecha, se snaží …svou nevlastní dceru laskavě umravnit, vychovat ji a zamezit jejímu bujnému řádění, ale bez výsledku. Rodina se proto usnese, že dívku pošle do malého penzionátu. Zdenka si nejprve postaví hlavu, málem už je vyloučena a s ostudou poslána zpět domů, ale vlivem osiřelé Čechoameričanky Ellen, která je v penzionátu díky podpoře svého zámožného strýčka a už poznala mnohé útrapy a bídu, si postupně uvědomuje, že s tvrdohlavostí a náladovostí to v životě daleko nedotáhne. Moderní zpracování klasického dívčího románu o rozmazlené, vrtošivé dívce, která se vlivem důsledné výchovy a dobrého příkladu ostatních změní v rozumnou a pilnou mladou ženu. Pro dívky od 10 let. Zde…nce zemřela maminka a její otec jí všechno dovolí, aby jí ztrátu vynahradil. Jeho nová žena, Zdenčina macecha, se snaží svou nevlastní dceru laskavě umravnit, vychovat ji a zamezit jejímu bujnému řádění, ale bez výsledku. Rodina se proto usnese, že dívku pošle do malého penzionátu. Zdenka si nejprve postaví hlavu, málem už je vyloučena a s ostudou poslána zpět domů, ale vlivem osiřelé Čechoameričanky Ellen, která je v penzionátu díky podpoře svého zámožného strýčka a už poznala mnohé útrapy a bídu, si postupně uvědomuje, že s tvrdohlavostí a náladovostí to v životě daleko nedotáhne.

Stav

Dobrý

vše drží

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý, vše drží
Vazba:	pevná
Počet stran:	256
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Josef Goth
Vydání:	Šesté vydání
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	14. 6. 2024 9:18
Číslo položky:	873671

O autorovi

Eliška Krásnohorská

Eliška Krásnohorská, vlastním jménem Eliška Pechová, v matrice Elisabeth Dorothea , byla česká básnířka, libretistka, spisovatelka a překladatelka. Narodila se v Praze v druhém manželství řemeslníka Andrease Pecha a Dorothey Kateřiny Vodvářkové , jako sedmé dítě z osmi sourozenců. Z prvního manželství s Marií Svobodovou měl její otec tři děti – Josefa lékaře, Karla a Marii , z druhého s Dorotheou – Jindřicha hudebního skladatele, Adolfa fotografa, Julianu Pallovou , Elišku a Dorotheu učitelku a malířku. Otec mylně odvozoval svůj původ ze šlechtického rodu Pechů z Krásné Hory, podle kterého si Eliška později zvolila pseudonym. Matka, která pocházela z Blatné zajistila dětem vzdělání, zprvu v Plzni. Eliška získala patřičné vědomosti v pražské německé dívčí škole Svobodově a s pomocí strýce Vojtěcha, bratrů i přátel je systematicky rozšiřovala. Naučila se mj. hře na klavír, zpěvu a malovat. Mezi literární osobnosti okruhu Ruchovců ji uvedli Karolina Světlá a Vítězslav Hálek Zabývala se emancipačním hnutím žen, byla členkou a pak i starostkou Ženského výrobního spolku českého, který založila roku 1871 Karolina Světlá. Roku 1901 se po Josefíně Humpal-Zemanové stala redaktorkou Ženských listů a psala do časopisu také své články. Sehnala přes 4 810 podpisů pod petici říšské radě za otevření dívčího gymnázia, aby dívky získaly maturitu a poté povolení studovat na univerzitě. V Petici nezmínila Minervu, neboť tento spolek ještě neexistoval. Liknavý postoj vídeňské vlády, nezájem veřejnosti a českých žurnalistů ji přiměl k založení soukromého dívčího gymnázia. V červnu 1890 vypracovala provolání Vzdělanstvu českému! v němž ohlásila budoucí založení Minervy, spolku pro ženské studium, který toto dívčí gymnázium bude vydržovat. Žádost o povolení spolku...

Více od autora