Aleksandr Ivanovič Kuprin
Sulamit

1975 | Nakladatelství Tatran

Keď kráľ David, najvýznamnejší kráľ Izraela zomrel, za svojho nástupcu neurčil ani jedného z troch synov, ale až štvrtého Šalamúna, známeho svojou všestrannou múdrosťou a schopnosťami. Šalamún pretvoril Jeruzalem na skutočne kráľovské mesto.
To všetko sú historické fakty a Kuprin ich zakomponoval do určite najpoeti…ckejšieho príbehu z biblie o Šalamúnovej najhlbšej a najopravdivejšej láske k prostému krásnemu dievčaťu Sulamit. Kuprin sa témy zmocnil so skutočným majstrovstvom Keď kráľ David, najvýznamnejší kráľ Izraela zomrel, za svojho nástupcu neurčil ani jedného z troch synov, ale až štvrtého Šalamúna, známeho svojou všestrannou múdrosťou a schopnosťami. Šalamún pretvor…il Jeruzalem na skutočne kráľovské mesto.
To všetko sú historické fakty a Kuprin ich zakomponoval do určite najpoetickejšieho príbehu z biblie o Šalamúnovej najhlbšej a najopravdivejšej láske k prostému krásnemu dievčaťu Sulamit. Kuprin sa témy zmocnil so skutočným majstrovstvom

Stav

Velmi dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná
Počet stran:	143
Jazyk:	slovensky
Ilustrátor:	Emil Sedlák
Překladatel:	Viliam Turčány, Viera Mikulášová-Škridlová
Edice:	69. svazek ed. 69. svazek ed. Kvety
Vydání:	3. vyd
Vydáno v:	Bratislava
Vystaveno:	7. 6. 2023 9:54
Číslo položky:	566534

O autorovi

Aleksandr Ivanovič Kuprin

Alexandr Ivanovič Kuprin, rusky Александр Иванович Куприн byl ruský spisovatel tatarského původu, autor novoromantických a psychologických próz odehrávajících se buď v exotickém prostředí, nebo na jihu Ruska. K nejznámějším patří novely Jáma a Souboj. Granátový náramek zfilmoval roku 1965 Mosfilm, režii měl Abram Room. Novela Jáma vyvolala skandál tím, že pojednávala o prostituci. I Lev Tolstoj novelu kritizoval za přílišný naturalismus. Souboj zase vyvolal odpor carské armády, neboť realisticky popisoval život v ní, který Kuprin velmi dobře znal. Sám vystudoval vojenskou akademii a byl několik let profesionálním vojákem. Alexandr Kuprin v dopise své ženě přiznal, že název Souboj zvolil proto, že v novele vyzval na souboj carskou armádu, která "mrzačí duši a ubíjí v člověku to nejlepší". Nástup bolševiků roku 1917 vnímal rozporuplně. Pocházel ze šlechtické rodiny, která však zchudla již v 19. století. Přátelil se s Maximem Gorkým, Lenina obdivoval a dokonce se s ním sešel a připravil na jeho žádost plán reforem venkova, zároveň ho však zneklidňovaly některé tyranské postupy zejména tajné policie. Nakonec, když se během občanské války dostal na území bělogvardějců, se rozhodl z Ruska odjet. V letech 1919 – 37 žil v exilu, nejprve krátce ve Finsku a poté ve Francii. Snášel ho však velice těžce. Žil v chudobě, chronické nostalgii a propadl alkoholismu. Na závěr svého života se proto vrátil do Sovětského svazu. Byl uvítán a opečováván oficiálním Svazem spisovatelů. Všechna svá hlavní díla vytvořil před rokem 1919. Jeho dílo překládali do češtiny např. Libuše Baudyšová, Zdeňka Psůtková, František Zpěvák a další. Je pochován v Sankt-Petěrburgu.

Více od autora