Petr Křička
Suchá jehla : humor, úsměv, satira, verše a próza

1933 | Nakladatelství Kvasnička a Hampl

Obsahuje povídky i verše - humor, satira, úsměv Obsahuje povídky i verše - humor, satira, úsměv

Vyberte kus

Stav

Velmi dobrý

zachovalý stav, lehké oděrky

Skladem pro e-shop

Stav Dobrý obálka s flíčky	Skladem pro e-shop	119 Kč
Stav Velmi dobrý zachovalý stav, lehké oděrky	Skladem pro e-shop	119 Kč
Stav Dobrý bez obálky, desky s flíčky	Skladem pro e-shop	~~99 Kč~~ 89 Kč

O knize

Stav:	Velmi dobrý, zachovalý stav, lehké oděrky
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	90
Jazyk:	česky
Edice:	Nová bibliotéka, Nová bibliothéka
Vydání:	Druhé vydání
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	20. 1. 2026 12:39
Číslo položky:	1542362

O autorovi

Petr Křička

Petr Ladislav Křička byl český středoškolský profesor, knihovník, básník, autor literatury pro děti a překladatel z ruštiny a francouzštiny. Byl bratrem Jaroslava Křičky a Pavly Křičkové Homolkové. Petr Křička se narodil 4. prosince 1884 v Kelči u Hranic. Jeho otec byl řídícím učitelem, bratr Jaroslav se stal významným hudebním skladatelem. Ač poměrně brzy ztratil otce, vyrůstal v harmonickém prostředí v úzkém kontaktu s horskou přírodou Českomoravské vysočiny a s jejím prostým lidem; to také podstatně ovlivnilo charakter Křičkovy tvorby. Maturoval v r. 1901 na reálce v Novém Městě na Moravě a pak vystudoval chemii na pražské technice. Jako chemik působil nejdříve v cukrovaru v Hulíně, pak v laboratoři v Karlových Varech, krátce pobyl také v Pasteurově ústavu v Paříži. V l. 1907–1908 učil cizím řečem v Moskvě a po návratu žil do světové války v Praze, kde převážně vyučoval na obchodních školách. Hned v r. 1914 po vypuknutí světové války odešel na haličskou frontu, byl zraněn a pobýval několik měsíců ve vojenských lazaretech. Po válce pracoval na ministerstvu školství a po druhé světové válce byl zaměstnán v Technické knihovně pražských vysokých škol. Zemřel 25. 7. 1949 v Okarci u Náměště nad Oslavou. Podobu české poezie Křička výrazně ovlivnil především svou ranou lyrickou tvorbou, jíž předjal její poválečný vývoj. Už v prvotině Šípkový keř se neobyčejně šťastně setkaly básníkovy osobní dispozice, živý poměr k přírodě a vůbec jeho přímý, otevřený, neproblematický vztah k životu se soudobými tendencemi evropského básnictví, zejména s křesťanským humanismem francouzských básníků , kteří pokorou a láskou doufali obrodit a zlidštit svět. Z tohoto setkání vznikla lyrika základních citových poloh, ostře rozeznávající hierarchii životních hodnot, poezie návratů do dětství v rodném kraji, oslava prostých věcí a životních radostí. Disonanci do této harmonické atmosféry, podporované též s...

Více od autora