S. W Hawking
Stručná historie času : Od velkého třesku k černým dírám

1988 | Nakladatelství Mladá fronta

Autor se pokouší ve své knize vyjádřit základní myšlenky o původu a osudu vesmíru. Čtenář určitě ocení zasvěcené poznámky k fyzikálním výkladům i historii. Tato popularizační kniha prozrazuje Hawkingovy vyhraněné názory na fyziku a na svět. Pokusí se odpovědět na slavnou Einsteinovou otázku, zda měl Bůh při tvoření svě…ta na vybranou. Kdo tuto knihu pochopí, zjistí, že je velmi zajímavá. Publikace je určena laikům, ale i všem, kteří se zajímají o fyziku, zvláště o relativistickou teorii gravitace a o kosmologii. Autor se pokouší ve své knize vyjádřit základní myšlenky o původu a osudu vesmíru. Čtenář určitě ocení zasvěcené poznámky k fyzikálním výkladům i historii. Tato popularizační kniha prozrazuje Hawkingo…vy vyhraněné názory na fyziku a na svět. Pokusí se odpovědět na slavnou Einsteinovou otázku, zda měl Bůh při tvoření světa na vybranou. Kdo tuto knihu pochopí, zjistí, že je velmi zajímavá. Publikace je určena laikům, ale i všem, kteří se zajímají o fyziku, zvláště o relativistickou teorii gravitace a o kosmologii.

Stav

Velmi dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	186
Jazyk:	česky
ISBN10:	8020401695
ISBN:	9788020401694
Edice:	Kolumbus
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	1. 7. 2024 11:3
Číslo položky:	892739

O autorovi

S. W Hawking

Stephen William Hawking byl anglický teoretický fyzik, kosmolog a spisovatel. Na Univerzitě v Cambridgi působil jako ředitel výzkumu Centra teoretické kosmologie a mezi lety 1979–2009 držel pozici lukasiánského profesora matematiky. Jeho vědecká činnost zahrnovala spolupráci s Rogerem Penrosem na teorémech gravitačních singularit v rámci obecné relativity a teoretické předpovědi tepelného záření emitovaného černými dírami, známého pod názvem Hawkingovo záření. Jako první se zabýval kosmologickou teorií, která by vycházela ze sjednocení obecné teorie relativity a kvantové mechaniky. Patřil k výrazným příznivcům mnohasvětové interpretace kvantové mechaniky. V průběhu vědecké kariéry byl přijat do Královské společnosti, stal se doživotním členem Papežské akademie věd a obdržel nejvyšší americké civilní vyznamenání, Prezidentskou medaili svobody. V roce 2002 se umístil na 25. místě ankety 100 největších Britů, průzkumu sestaveného BBC. Vysoké prodejnosti dosáhly jeho populárně-vědecké knihy, v nichž vysvětloval své teorie a kosmologická témata. Stručná historie času vytvořila v žebříčku nejprodávanějších knih deníku Sunday Times nový rekord, když v něm figurovala 237 týdnů. Během vysokoškolského studia mu bylo diagnostikováno vzácné a nevyléčitelné degenerativní onemocnění motorického neuronu – amyotrofická laterální skleróza , s pomalou progresí, které jej na více než čtyři desetiletí upoutalo na elektrické kolečkové křeslo. Po ztrátě řeči roku 1985 v důsledku tracheostomie komunikoval se světem prostřednictvím dorozumívacího programu, který mu umožnil psaní textu i hlasový projev díky syntetizátoru řeči. Nejdříve k tomu využíval tlačítka ovládaného palcem. Po ztrátě jeho hybnosti funkci zastoupil snímač infračerveného paprsku v brýlích, jenž měřil změny svalového napětí žvýkacích svalů na jedné straně tváře. Zemřel 14. března 2018 ve věku 76 let v Cambridgi, ačkoli první prognózy po odhalení ALS predikovaly dvou až tříleté přežití.

Více od autora