S. W Hawking
Stručná historie času : od velkého třesku k černým dírám

2015 | Nakladatelství Argo

Jaká je povaha prostoru a času? Kde se vzal vesmír a kam směřuje? Mohl se na jeho vzniku podílet Bůh? Dá se cestovat časem? Co se stane astronautovi v černé díře? Na takové otázky se pokouší co nejsrozumitelněji odpovědět britský matematik a teoretický fyzik Stephen Hawking. Od tohoto autora již česky vyšly knihy: Vesm…ír v kostce, Ilustrovaná teorie všeho, Stručná historie času v obrazech, Stručnější historie času. Jaká je povaha prostoru a času? Kde se vzal vesmír a kam směřuje? Mohl se na jeho vzniku podílet Bůh? Dá se cestovat časem? Co se stane astronautovi v černé díře? Na takové otázky se pokouší co nejsro…zumitelněji odpovědět britský matematik a teoretický fyzik Stephen Hawking. Od tohoto autora již česky vyšly knihy: Vesmír v kostce, Ilustrovaná teorie všeho, Stručná historie času v obrazech, Stručnější historie času.

Stav

Mírně opotřebená

stránky s flíčky, ořízka s flíčky, stránky lehce zvlněné

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Mírně opotřebená, stránky s flíčky, ořízka s flíčky, stránky lehce zvlněné
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	202
Jazyk:	česky
ISBN10:	8025715272
ISBN:	9788025715277
Překladatel:	Vladimír Karas
Vydání:	Vydání třetí
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	7. 2. 2025 15:24
Číslo položky:	1130044

O autorovi

S. W Hawking

Stephen William Hawking byl anglický teoretický fyzik, kosmolog a spisovatel. Na Univerzitě v Cambridgi působil jako ředitel výzkumu Centra teoretické kosmologie a mezi lety 1979–2009 držel pozici lukasiánského profesora matematiky. Jeho vědecká činnost zahrnovala spolupráci s Rogerem Penrosem na teorémech gravitačních singularit v rámci obecné relativity a teoretické předpovědi tepelného záření emitovaného černými dírami, známého pod názvem Hawkingovo záření. Jako první se zabýval kosmologickou teorií, která by vycházela ze sjednocení obecné teorie relativity a kvantové mechaniky. Patřil k výrazným příznivcům mnohasvětové interpretace kvantové mechaniky. V průběhu vědecké kariéry byl přijat do Královské společnosti, stal se doživotním členem Papežské akademie věd a obdržel nejvyšší americké civilní vyznamenání, Prezidentskou medaili svobody. V roce 2002 se umístil na 25. místě ankety 100 největších Britů, průzkumu sestaveného BBC. Vysoké prodejnosti dosáhly jeho populárně-vědecké knihy, v nichž vysvětloval své teorie a kosmologická témata. Stručná historie času vytvořila v žebříčku nejprodávanějších knih deníku Sunday Times nový rekord, když v něm figurovala 237 týdnů. Během vysokoškolského studia mu bylo diagnostikováno vzácné a nevyléčitelné degenerativní onemocnění motorického neuronu – amyotrofická laterální skleróza , s pomalou progresí, které jej na více než čtyři desetiletí upoutalo na elektrické kolečkové křeslo. Po ztrátě řeči roku 1985 v důsledku tracheostomie komunikoval se světem prostřednictvím dorozumívacího programu, který mu umožnil psaní textu i hlasový projev díky syntetizátoru řeči. Nejdříve k tomu využíval tlačítka ovládaného palcem. Po ztrátě jeho hybnosti funkci zastoupil snímač infračerveného paprsku v brýlích, jenž měřil změny svalového napětí žvýkacích svalů na jedné straně tváře. Zemřel 14. března 2018 ve věku 76 let v Cambridgi, ačkoli první prognózy po odhalení ALS predikovaly dvou až tříleté přežití.

Více od autora