Dobroslav Líbal, Alois Kubíček
Strahov

1955 | Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění

Pod Strahovským klášterem v Praze, který měl do nedávna ráz převážně barokní, objevili čeští archeologové jednu z nejsložitějších i nejmonumentálnějších románských staveb ve střední Evropě. V krátké době odložily mnohé budovy kláštera, v němž je umístěn Památník národního písemnictví, svůj pozdější barokní vzhled a zje…vily se v původní čistotě svého románského jádra. Kniha A. Kubíčka a D. Líbala pojednává o založení tohoto kláštera ve 12. stol., o četných pozdějších přestavbách až do sklonku 18. věku a pak obrací pozornost k archeologickým objevům. Popisuje postup prací, stavební techniku a hodnotí i nejnovější, dosud neukončený průzkum. Text je vědecky dokonale zpracován a doplněn četnými fotografiemi, reprodukcemi starých rytin a nákresy. Pod Strahovským klášterem v Praze, který měl do nedávna ráz převážně barokní, objevili čeští archeologové jednu z nejsložitějších i nejmonumentálnějších románských staveb ve střední Evropě. V krátké d…obě odložily mnohé budovy kláštera, v němž je umístěn Památník národního písemnictví, svůj pozdější barokní vzhled a zjevily se v původní čistotě svého románského jádra. Kniha A. Kubíčka a D. Líbala pojednává o založení tohoto kláštera ve 12. stol., o četných pozdějších přestavbách až do sklonku 18. věku a pak obrací pozornost k archeologickým objevům. Popisuje postup prací, stavební techniku a hodnotí i nejnovější, dosud neukončený průzkum. Text je vědecky dokonale zpracován a doplněn četnými fotografiemi, reprodukcemi starých rytin a nákresy.

Stav

Dobrý

natrhnutá obálka, oděrky

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, natrhnutá obálka, oděrky
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	134 , obrazové přílohy
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Oldřich Menhart
Edice:	4. svazek ed. 4. svazek ed. Pragensie a památky
Vydání:	1. vydání
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	19. 11. 2025 14:30
Číslo položky:	1466306

O autorech

Dobroslav Líbal

Dobroslav Líbal byl český historik architektury a urbanismu. Narodil se v rodině pražského advokáta Dr. Karla Líbala a jeho ženy Růženy, rozené Zátkové, kteří uzavřeli sňatek dne 4. června 1910. Na přání rodičů nejprve vystudoval právnickou fakultu University Karlovy. Promoval v roce 1935. Začal pracovat jako koncipient v kanceláři svého otce. Pokračoval ve studiu dějin umění a klasické archeologie na filosofické fakultě University Karlovy. Zde byl žákem profesorů Antonína Matějčka a Josefa Cibulky. Promován byl v roce 1945. Pracoval na svém díle Gotická architektura v Čechách a na Moravě, což měla být jeho habilitační práce. Po únoru 1948 mu ale bylo další působení na Universitě Karlově znemožněno. Nastoupil do ateliéru R nově vzniklého podniku Stavoprojekt. Tento ateliér byl v roce 1954 základem Státního ústavu pro rekonstrukci památkových měst a objektů . Vedl zde ateliér tvorby stavebně historických průzkumů. Kvůli komunistickým kádrovým prověrkám byl v roce 1958 vedoucího postavení na několik let zbaven. Vypracoval a stále zdokonaloval metodiku tvorby pasportů památkových budov, které vznikaly jako týmová práce odborníků různých oborů . Pasport objektu obsahuje historii stavby, stavební a architektonický popis, popis aktuálního technického stavu a doporučení pro další využití objektu. Součástí je i plánová a fotografická dokumentace. Prvními takto zdokumentovanými objekty byl areál Ungeltu na Starém Městě pražském v roce 1951. Takto byly zdokumentovány všechny budovy Pražské památkové rezervace. Tyto průzkumy vznikaly pod Líbalovým vedením celých 40 let a představují mimořádné a mezinárodně oceňované dílo. Ateliérem prošli pozdější přední památkáři, například: Martin Ebel, Mojmír Horyna, Josef Hyzler, Hubert Ječný, František Kašička, Luboš Lancinger, Petr Macek, Jan Muk, Jiřina Muková, Olga Novosadová, Jaroslav Vajdiš, Milada Vilímková, Pavel Zahr...

Více od autora

Alois Kubíček

Alois Kubiček, křtěný Alois Antonín, psán i Kubíček byl český inženýr, architekt, památkář, historik architektury a publicista. V letech 1906–1911 studoval architekturu na c.k. České vysoké škole technické v Praze u profesora Josefa Schulze. Byl zaměstnancem ministerstva veřejných prací. Věnoval se regulačním plánům a projektům veřejného významu. Ve 20. letech 20. století navrhoval hornické kolonie v severních Čechách a ve Slezsku . V roce 1926 přepracoval původní návrh Hornického domu v Moravské Ostravě stavitelů Koláře a Rubého v intencích nového klasicismu. Po válce pracoval ve stavebním úřadu hl. města Prahy, kde byl roku 1947 penzionován. Současně vedl odbor bytového stavebnictví na Ministerstvu ochrany práce a sociální péče. Zabýval se především studiem architektonických památek, objevil Betlémskou kapli. Od roku 1938 byl aktivním členem a předsedou Klubu Za starou Prahu. Podílel se na obnově Karolína a ochraně staré Prahy.

Více od autora