Jiří Stránský
Štěstí

1998 | Nakladatelství Hejkal

Soubor deseti povídek českého scénaristy se vrací do 50. let mezi politické vězně, kteří byli často za nicotné prohřešky internováni v pracovních táborech.
V částečně autobiografických povídkách si autor všímá zdánlivě všedních situací, okamžiků. Oproti předchozímu vydání rozšířeno o povídky Žabák, Legendy a Citron. Soubor deseti povídek českého scénaristy se vrací do 50. let mezi politické vězně, kteří byli často za nicotné prohřešky internováni v pracovních táborech.
V částečně autobiografických povídkách si… autor všímá zdánlivě všedních situací, okamžiků. Oproti předchozímu vydání rozšířeno o povídky Žabák, Legendy a Citron.

Stav

Dobrý

razítka z knihovny

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, razítka z knihovny
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	196
Jazyk:	česky
ISBN10:	8086026043
ISBN:	9788086026046
Vydání:	Třetí rozšířené a doplněné vydání
Vydáno v:	Havlíčkův Brod
Vystaveno:	3. 7. 2026 9:14
Číslo položky:	1823235

O autorovi

Jiří Stránský

Jiří Stránský byl český spisovatel, scenárista, dramatik, překladatel, básník a skaut. Jiří Stránský pocházel z pražské patricijské rodiny, po svém otci JUDr. Karlu Stránském měl šlechtické předky , z matčiny strany byl vnukem meziválečného československého předsedy vlády Jana Malypetra. Mezi jeho příbuzné patřil i zakladatel českého skautingu Antonín Benjamin Svojsík. Studoval gymnázium, měl maturovat v roce 1950, byl však ze školy těsně před maturitou z politických důvodů vyloučen. Živil se pak manuálně, později nastoupil do tiskového oddělení pražského propagačního podniku, kde pracoval až do odvodu do lidové armády k PTP útvarům. V lednu roku 1953 byl zatčen a obviněn z velezrady. Za tento vykonstruovaný zločin byl komunistickou justicí odsouzen na osm let vězení . Ve vězení prošel několik pracovních táborů včetně jáchymovských uranových dolů. Roku 1960 byl amnestován. Po propuštění se živil jako kopáč u Vodních staveb, od roku 1965 pracoval u Benziny, při této práci externě spolupracoval jako asistent s filmovým studiem Barrandov. Roku 1974 byl za údajné rozkrádání odsouzen na tři a půl roku do vězení . Po návratu z vězení pracoval jako technik v Československém státním souboru písní a tanců až do roku 1990 a v této době dále externě spolupracoval s filmem. Po roce 1989 začal znovu publikovat především v Literárních novinách, Listech a Lidových novinách, roku 1990 se stal spisovatelem z povolání, ale ještě téhož roku přijal nabídku vedoucího v zahraničním oddělení Českého literárního fondu. Roku 1992 byl zvolen prezidentem Českého centra Mezinárodního PEN klubu a roku 1995 se stal předsedou Rady Národní knihovny, které předsedal do roku 1998. V roce 2011 v Kolíně na Valném sněmu Junáka obdržel za dlouholetou práci pro skautské hnutí, za život podle skautského slibu a zákona, a za celoživotní příklad ostatním ...

Více od autora