Otokar Březina, Otokar Březina, Vilém Reichmann, Karel Otto Hrubý, Josef Veselý
Stavba ve výši : památce Otokara Březiny

1970 | Nakladatelství Blok

V centru města, na jeho okrajích, v parku, na řece – tam všude se kope, opravuje, rekonstruuje, zušlechťuje, staví… Náklaďáky, míchačky, bagry, jeřáby, vysokozdvižné vozíky a další zajímavé stroje pracují na plné obrátky a kolem nich panuje čilý ruch. Činí se tu pěkná řádka šikovných řemeslníků, jimž velí zkušený předá…k, a na všechno dohlíží stavbyvedoucí. Ruku k dílu přiloží i architekt, fotograf nebo třeba zahradník. A protože jsme ve městě, hemží se to tady i spoustou dalších postaviček. Všechny zažívají své vlastní mikropříběhy, o nichž si můžete donekonečna vyprávět. Některé z postav a strojů naleznete na každém obrázku v této knize – procvičte svou paměť a pozornost a stránku za stránkou „čtěte“ jejich dobrodružství v propracovaných ilustracích!

Prostřednictvím půvabných obrázků se malí čtenáři naučí nejen nalézat slova, popisovat, vyprávět, ale také vnímat knihu jako zdroj informací, vědění i zábavy. V centru města, na jeho okrajích, v parku, na řece – tam všude se kope, opravuje, rekonstruuje, zušlechťuje, staví… Náklaďáky, míchačky, bagry, jeřáby, vysokozdvižné vozíky a další zajímavé stroje pra…cují na plné obrátky a kolem nich panuje čilý ruch. Činí se tu pěkná řádka šikovných řemeslníků, jimž velí zkušený předák, a na všechno dohlíží stavbyvedoucí. Ruku k dílu přiloží i architekt, fotograf nebo třeba zahradník. A protože jsme ve městě, hemží se to tady i spoustou dalších postaviček. Všechny zažívají své vlastní mikropříběhy, o nichž si můžete donekonečna vyprávět. Některé z postav a strojů naleznete na každém obrázku v této knize – procvičte svou paměť a pozornost a stránku za stránkou „čtěte“ jejich dobrodružství v propracovaných ilustracích!

Prostřednictvím půvabných obrázků se malí čtenáři naučí nejen nalézat slova, popisovat, vyprávět, ale také vnímat knihu jako zdroj informací, vědění i zábavy.

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	258 , 60 nečíslovaných obrazových příloh
Jazyk:	česky
Vydání:	Vydání první
Vydáno v:	Brno
Vystaveno:	12. 10. 2024 10:32
Číslo položky:	1026231

O autorech

Otokar Březina

Otokar Březina, vlastním jménem Václav Jebavý , byl český básník a spisovatel, představitel symbolismu. Ovlivnil vývoj české poezie ve 20. století. Narodil se 13. září 1868 v Počátkách č. p. 224 manželům Ignáci Jebavému a jeho manželce Kateřině, rozené Fákové. Pokřtěn byl jako Václav Ignác Jebavý. Otec byl již potřetí ženat a syn Václav vyrůstal jako jediné dítě starších rodičů . Po základní školní docházce v Počátkách přestoupil v roce 1883 na reálku v Telči. Zúčastnil se zde kulturního života a maturoval v roce 1887. Byl spolužákem a spolubydlícím Františka Bauera-Martinkovského. Po maturitě se stal učitelem v Jinošově u Náměště nad Oslavou. V tomto období začíná jeho osamělost a také korespondence s Annou Pammrovou, se kterou si celý život dopisoval. V roce 1888 získal doplňkovou maturitu na učitelském ústavu v Praze a působil v letech 1888–1901 v Nové Říši. Oba rodiče mu umřeli během jednoho týdne, v únoru 1890 a v Nové Říši žil osaměle; věnoval se studiu jazyků, filozofie a vlastní tvorbě. V roce 1894 složil v Soběslavi učitelskou zkoušku pro měšťanské školy, na kterých učil od roku 1901 v Jaroměřicích nad Rokytnou. Od roku 1914 učil se sníženým úvazkem, od roku 1919 až do penzionování měl tvůrčí dovolenou. Roku 1925 odešel definitivně do penze. Roku 1929 zemřel na vrozenou srdeční vadu. Je pochován v Jaroměřicích nad Rokytnou. Náhrobek vytvořil Březinův přítel, sochař František Bílek. Bezprostředně po jeho smrti vyšla celá řada vzpomínkových knih, z nichž nejproslulejší je Mé svědectví o Otokaru Březinovi. Napsal ji jeden z mála Březinových blízkých přátel po dobu více než třiceti let, Jakub Deml; po vydání vyvolala publikace řadu polemik. Březina psal hlavně prózu – opouští anekdotickou linii, v jeho tvorbě převládá naturalismus, základními motivy toho...

Více od autora

Vilém Reichmann

Vilém Reichmann, přezdívka Jappy; byl český výtvarník německého původu, karikaturista a fotograf. Proslul zejména černobílými imaginativními fotografiemi s poetikou náhodných setkání, tvarových analogií či abstrahujících detailù. Vilém Reichmann pocházel z brněnského německého prostředí. Otec Johann Reichmann pocházel z Rostěnic a byl odborným učitelem a ředitelem měšťanské školy v Brně. Matka Marie, rozená Schwarzová se narodila v Jihlavě. V letech 1927–1932 vystudoval architekturu na Německé vysoké škole technické v Brně a získal titul inženýra. Již jako posluchač školy prokázal levicové smýšlení, když byl funkcionářem socialistického studentského spolku Arbeitsgemeinschaft sozialistischer Hochschüler a členem komunistické strany . Krátce působil jako výpomocný učitel v Hanušovicích a do války pak pracoval na brněnském stavebním úřadě. V té době také kreslil karikatury do časopisů a novin - Index, Tvorba, Trn, Tramp, Simplicus, Arbeiter Ilustrierte Zeitung , Rovnost, Žijeme, Haló noviny. Přezdívku Jappy, kterou své kresby a karikatury signoval, získal v trampském hnutí. Dne 2. prosince 1935 se v Brně oženil s Rudolfinou Barborou Zukalovou , herečkou Zemského divadla. V roce 1938 bylo rozvedené manželství prohlášené za rozloučené. Jako Němec byl za 2.světové války zařazen do německého vojska, kde odmítl vstoupit do důstojnické školy. Na frontě přeběhl na ruskou stranu a v zajateckém táboře se připojil ke skupině antifašistů. Odsud se vrátil po válce jako zajatec a na svobodu se dostal po zásazích bývalé manželky. V letech 1947–1948 byl členem postsurrealistické skupiny Ra, která v té době uspořádala sérii výstav. Později byl členem fotografické skupiny DOFO a uměleckého Sdružení Q . Po roce 1948 působil ve svobodném povolání (člen Sva...

Více od autora