Jiří Gruša
Šťastný bezdomovec

2003 | Nakladatelství Barrister & Principal

Mezi uměním, politikou a filozofií se pohybuje Jiří Gruša lehce nejen v životě, ale i v literatuře. Dokazuje to právě svazek Šťastný bezdomovec. V této knize politických, filozofických, ale i literárních a velmi osobních esejů se pravděpodobně ocitáme na křižovatce autorovy tvorby. Ta totiž zřejmě stále více tíhne ke …druhému pólu autorovy osobnosti, byť nezaměnitelně propojenému s básníkem a romanopiscem: Gruša se výrazně profiluje jako brilantní esejista – vzděláním filozof. Co pro německého čtenáře nebude takové překvapení, může být v českém prostředí senzací. Po odlehčeném, inteligentním a čtenářsky úspěšném vyprávění v poslední německy i česky vydané knize Česko/Návod k použití se nyní Gruša výrazně hlouběji ponořuje do problémů v předchozím díle třeba jen nadhozených. Tematicky se opět ocitáme v prostoru úvah a pozorování, kde hrají stěžejní roli Češi, Němci, Rakušané, svoboda, jazyk, umělecká tvorba.
Před čtenářem se tu však také odvíjejí velké lidské příběhy a dramata, svou roli v nich hraje literární časopis Tvář, Jiří Pištora, kapitán StB Smolík, pardubické archivy, legendární Janinka, zážitek prozření na hoře či slepota, ze které se z nebásnícího českého básníka stal s návratem zraku úspěšný básník německý.
Eseje vycházejí poprvé česky v uceleném svazku, jehož kompozici a jazykovému tvaru věnoval autor velké úsilí. Vznikla tak esejistická mozaika odrážející autentické filozofické myšlení. Grušovy eseje znamenají zároveň významný příspěvek k reflexi toho, co se odehrálo ve střední Evropě ve 20. století a co je stále živé a bolavé. ŠŤASTNÝ BEZDOMOVEC představuje další vrchol na nové cestě autorovy tvorby. Mezi uměním, politikou a filozofií se pohybuje Jiří Gruša lehce nejen v životě, ale i v literatuře. Dokazuje to právě svazek Šťastný bezdomovec. V této knize politických, filozofických, ale i literárn…ích a velmi osobních esejů se pravděpodobně ocitáme na křižovatce autorovy tvorby. Ta totiž zřejmě stále více tíhne ke druhému pólu autorovy osobnosti, byť nezaměnitelně propojenému s básníkem a romanopiscem: Gruša se výrazně profiluje jako brilantní esejista – vzděláním filozof. Co pro německého čtenáře nebude takové překvapení, může být v českém prostředí senzací. Po odlehčeném, inteligentním a čtenářsky úspěšném vyprávění v poslední německy i česky vydané knize Česko/Návod k použití se nyní Gruša výrazně hlouběji ponořuje do problémů v předchozím díle třeba jen nadhozených. Tematicky se opět ocitáme v prostoru úvah a pozorování, kde hrají stěžejní roli Češi, Němci, Rakušané, svoboda, jazyk, umělecká tvorba.
Před čtenářem se tu však také odvíjejí velké lidské příběhy a dramata, svou roli v nich hraje literární časopis Tvář, Jiří Pištora, kapitán StB Smolík, pardubické archivy, legendární Janinka, zážitek prozření na hoře či slepota, ze které se z nebásnícího českého básníka stal s návratem zraku úspěšný básník německý.
Eseje vycházejí poprvé česky v uceleném svazku, jehož kompozici a jazykovému tvaru věnoval autor velké úsilí. Vznikla tak esejistická mozaika odrážející autentické filozofické myšlení. Grušovy eseje znamenají zároveň významný příspěvek k reflexi toho, co se odehrálo ve střední Evropě ve 20. století a co je stále živé a bolavé. ŠŤASTNÝ BEZDOMOVEC představuje další vrchol na nové cestě autorovy tvorby.

Garantujeme doručení do Vánoc při objednání do 18. 12. 2025.

Stav

Velmi dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Poznámka:	obálka Zdeněk Granát
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	172
Jazyk:	česky
ISBN10:	8086598535
ISBN:	9788086598536
Překladatel:	Jiří Gruša, Mojmír Jeřábek
Vydání:	1. vyd
Vydáno v:	Brno
Vystaveno:	12. 7. 2022 11:58
Číslo položky:	362189

O autorovi

Jiří Gruša

Jiří Gruša byl český básník, prozaik, překladatel, literární kritik, diplomat a politik. Od června 1997 do ledna 1998 zastával post ministra školství, mládeže a tělovýchovy ČR ve druhé Klausově vládě . V letech 2003 až 2009 byl prezidentem mezinárodního centra PEN klubu. Pro jednu ze svých knih použil pseudonym Samuel Lewis. Narodil se v Pardubicích. Jeho otec byl technickým úředníkem, který byl po válce nucen se přihlásit do dolu v rámci náboru pracující inteligence. Po absolvování středoškolského studia v Pardubicích byl Gruša, nyní pocházející z dělnické rodiny, přijat na Karlovu univerzitu, aniž by musel vstoupit do komunistické strany. Nejprve studoval český jazyk a historii, po roce přešel na Filozofickou fakultu studovat obory filozofie a historie. Během studia se u něho začal projevovat organizační talent, díky kterému působil na pozici redaktora v různých literárních časopisech. Svou poezii pravidelně zasílal do redakcí pražských novin, kde se jeho básně setkávaly vždy s odmítavou odpovědí redakcí pro intelektuální obsah a neplnění potřebných ideových předpokladů. Vysokou školu ukončil v roce 1962, kdy vyšla jeho básnická sbírka Torna. V tomto roce také nastoupil základní vojenskou službu. Dále se věnoval básnické tvorbě. V roce 1963 byla v pražských novinách zveřejněna část jeho práce, která byla vytržena z kontextu. V této práci byly zmíněna i osoba Fidela Castra. Díky tomu byl pozván do Dobříše, kde se setkal s celou řadou mladých spisovatelů. Zde vznikla myšlenka vzniku časopisu pro mladou literaturu, proto zorganizoval vše potřebné a ještě během jeho vojenské služby vznikl časopis Tvář, s odkazem na Františka Halase, jehož se stal redaktorem. Po měsíci působení v časopise Tvář, se objevil v tisku článek jeho přítele z Pardubic Vladimíra Medka, pojednávající o tom, že není správné, aby nevycházely starší básně bez stalinských ve...

Více od autora