Jiří Gruša
Dámský gambit

2010 | Nakladatelství Druhé město

Dámský gambit je vandrovní kniha. Na pouť se vydala jako čtený text, když bylo jasné, že nenajde tiskárnu, protože figuruji na seznamu nevhodných autorů. Ti ale naštěstí dostali u Ivana Klímy šanci představit svoje rukopisy alespoň přátelům. Český samizdat — Edice Petlice — vznikl pak opisováním podobných prací pro dal…ší zájemce. Gambit se takto ocitl na vlastních nohách a došel až do Kanady. Josef Škvorecký mi napsal, že ho rád vydá. Myslel si, že je to echo na smrt Jiřího Pištory, který útrapy nových poměrů nechtěl snášet. A opravdu, bez šoku nad koncem přítele by tento příběh asi nevznikl. Já ale tvrdil, že šedi života vzdoruje také hořký smích anebo erotika jako heroika. Nenapadlo mne, že smích se směje i nám, a většinou ironicky. Povedlo se mi dorazit za Škvoreckým, ale ne zpátky do Čech. Šachová hra, kterou jsme hráli, nabízela jen mat. Teprve za dvacet roků se ukázalo, že dáma, která ji hraje, se jmenuje Fortuna a že má — nakonec — známé i v Brně. Dámský gambit je vandrovní kniha. Na pouť se vydala jako čtený text, když bylo jasné, že nenajde tiskárnu, protože figuruji na seznamu nevhodných autorů. Ti ale naštěstí dostali u Ivana Klímy šanci př…edstavit svoje rukopisy alespoň přátelům. Český samizdat — Edice Petlice — vznikl pak opisováním podobných prací pro další zájemce. Gambit se takto ocitl na vlastních nohách a došel až do Kanady. Josef Škvorecký mi napsal, že ho rád vydá. Myslel si, že je to echo na smrt Jiřího Pištory, který útrapy nových poměrů nechtěl snášet. A opravdu, bez šoku nad koncem přítele by tento příběh asi nevznikl. Já ale tvrdil, že šedi života vzdoruje také hořký smích anebo erotika jako heroika. Nenapadlo mne, že smích se směje i nám, a většinou ironicky. Povedlo se mi dorazit za Škvoreckým, ale ne zpátky do Čech. Šachová hra, kterou jsme hráli, nabízela jen mat. Teprve za dvacet roků se ukázalo, že dáma, která ji hraje, se jmenuje Fortuna a že má — nakonec — známé i v Brně.

Stav

Dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	92
Jazyk:	česky
ISBN10:	8072273019
ISBN:	9788072273010
Ilustrátor:	Maria Makeeva
Vydání:	Vyd. 1. v ČR
Vydáno v:	Brno
Vystaveno:	7. 11. 2022 12:36
Číslo položky:	433444

O autorovi

Jiří Gruša

Jiří Gruša byl český básník, prozaik, překladatel, literární kritik, diplomat a politik. Od června 1997 do ledna 1998 zastával post ministra školství, mládeže a tělovýchovy ČR ve druhé Klausově vládě . V letech 2003 až 2009 byl prezidentem mezinárodního centra PEN klubu. Pro jednu ze svých knih použil pseudonym Samuel Lewis. Narodil se v Pardubicích. Jeho otec byl technickým úředníkem, který byl po válce nucen se přihlásit do dolu v rámci náboru pracující inteligence. Po absolvování středoškolského studia v Pardubicích byl Gruša, nyní pocházející z dělnické rodiny, přijat na Karlovu univerzitu, aniž by musel vstoupit do komunistické strany. Nejprve studoval český jazyk a historii, po roce přešel na Filozofickou fakultu studovat obory filozofie a historie. Během studia se u něho začal projevovat organizační talent, díky kterému působil na pozici redaktora v různých literárních časopisech. Svou poezii pravidelně zasílal do redakcí pražských novin, kde se jeho básně setkávaly vždy s odmítavou odpovědí redakcí pro intelektuální obsah a neplnění potřebných ideových předpokladů. Vysokou školu ukončil v roce 1962, kdy vyšla jeho básnická sbírka Torna. V tomto roce také nastoupil základní vojenskou službu. Dále se věnoval básnické tvorbě. V roce 1963 byla v pražských novinách zveřejněna část jeho práce, která byla vytržena z kontextu. V této práci byly zmíněna i osoba Fidela Castra. Díky tomu byl pozván do Dobříše, kde se setkal s celou řadou mladých spisovatelů. Zde vznikla myšlenka vzniku časopisu pro mladou literaturu, proto zorganizoval vše potřebné a ještě během jeho vojenské služby vznikl časopis Tvář, s odkazem na Františka Halase, jehož se stal redaktorem. Po měsíci působení v časopise Tvář, se objevil v tisku článek jeho přítele z Pardubic Vladimíra Medka, pojednávající o tom, že není správné, aby nevycházely starší básně bez stalinských ve...

Více od autora