Thomas Bernhard
Staří mistři : komedie

2004 | Nakladatelství Prostor

V Bordoneho sále vídeňského Uměleckohistorického muzea se před Tintorettovým obrazem Muž s bílým plnovousem za přítomnosti zřízence Irrsiglera pravidelně scházejí hudební kritik londýnských Timesů Reger, „kritický umělec“, a soukromý učenec Atzbacher. Regerovy kritické úvahy o povaze uměleckých děl radikálně překračují… hranice muzea a jsou vlastně karikujícím komentářem evropské kultury, myšlení i civilizace. Selhání, které v tvorbě a projevech evropské kultury shledávají a jež má takřka likvidační, obrazoborecký ráz, není ovšem podmíněno pouze Regerovým kritickým pohledem a schopností vše zesměšnit, ale i jeho vlastním, takřka elementárně tragickým zjištěním, že ztrátou nejbližšího člověka a lásky pozbývají veškeré hodnoty smysl. Ale právě v této bezmoci nad smrtí nalézáme paradoxně v umění záchranu: „Nemilujeme přece Pascala proto, že by byl tak dokonalý, nýbrž proto, že je v podstatě bezmocný, stejně jako milujeme Montaigne pro jeho celoživotní hledání a bezmoc něco nalézt, Voltaira kvůli jeho bezmoci.“ V Bordoneho sále vídeňského Uměleckohistorického muzea se před Tintorettovým obrazem Muž s bílým plnovousem za přítomnosti zřízence Irrsiglera pravidelně scházejí hudební kritik londýnských Timesů Reg…er, „kritický umělec“, a soukromý učenec Atzbacher. Regerovy kritické úvahy o povaze uměleckých děl radikálně překračují hranice muzea a jsou vlastně karikujícím komentářem evropské kultury, myšlení i civilizace. Selhání, které v tvorbě a projevech evropské kultury shledávají a jež má takřka likvidační, obrazoborecký ráz, není ovšem podmíněno pouze Regerovým kritickým pohledem a schopností vše zesměšnit, ale i jeho vlastním, takřka elementárně tragickým zjištěním, že ztrátou nejbližšího člověka a lásky pozbývají veškeré hodnoty smysl. Ale právě v této bezmoci nad smrtí nalézáme paradoxně v umění záchranu: „Nemilujeme přece Pascala proto, že by byl tak dokonalý, nýbrž proto, že je v podstatě bezmocný, stejně jako milujeme Montaigne pro jeho celoživotní hledání a bezmoc něco nalézt, Voltaira kvůli jeho bezmoci.“

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop Odešleme do 30. 6. 2026

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná
Počet stran:	236
Jazyk:	česky
ISBN10:	8072601202
ISBN:	9788072601202
Překladatel:	Bohumil Šplíchal
Edice:	65. svazek ed. 65. svazek ed. Střed
Vydání:	V českém jazyce 2., rev. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	23. 6. 2026 15:54
Číslo položky:	1809428

O autorovi

Thomas Bernhard

Nicolaas Thomas Bernhard byl rakouský spisovatel a dramatik, držitel řady ocenění. Je všeobecně považován za jednoho z nejvýznamnějších poválečných německy píšících autorů. Svými díly nezřídka vzbuzoval kontroverze. Nicolaas Thomas Bernhard se narodil 9. února 1931 v nizozemském Heerlenu, kde jeho matka Herta Bernhardová pracovala jako pomocnice v domácnosti. Důvodem Hertina odchodu z Rakouska nebyla nabídka lukrativnější pozice v Nizozemí, nýbrž především předsevzetí porodit nemanželské dítě daleko od domova. Otec dítěte, rakouský stolař Alois Zuckerstätter, se totiž nejenže nehodlal s Hertou oženit, jak bylo v dané době v silně katolickém Rakousku běžné a žádoucí, ale celý svůj život navíc své otcovství popíral, a to přestože mu bylo místními úřady přiznáno. Zuckerstätter odmítal platit alimenty, velmi záhy po narození dítěte prchl do Německa a roku 1940 se v Berlíně patrně úmyslně otrávil plynem. Thomas Bernhard se se svým otcem nikdy nesetkal a měl o něm pouze kusé informace. Sám se domníval, že Zuckerstätter zemřel roku 1943 ve Frankfurtu nad Odrou, toto tvrzení však literární vědci vyvrátili. Situace svobodné matky Herty Bernhardové tedy nebyla jednoduchá. Novorozeně s ní strávilo první půlrok v nejrůznějších provizorních příbytcích v Rotterdamu a okolí a krátce s ní přebývalo i na rybářské lodi, než jej Herta na podzim roku 1931 předala do péče svým rodičům, v té době žijícím ve Vídni. U prarodičů, nepříliš úspěšného rakouského spisovatele Josefa Freumbichlera a Anny Bernhardové, rozené Schönbergové , která utekla od svého manžela Karla Bernharda a život strávila právě po Freumbichlerově boku, strávil Bernhard velkou část svého dětství, a to zprvu ve Vídni, od roku 1935 pak v Seekirchenu u Salcburku. Bernhardova matka se mezitím provdala za kadeřníka Emila Fabjana a společně s ním se usadila v bavorském Traunsteinu. Ve své zemi byl ča...

Více od autora