Józef Ignacy Kraszewski
Stará báje

1952 | Nakladatelství Mladá fronta

Spisovatel, jehož dílo, obsahující na 600 svazků, bylo v době svého vzniku nesmírně populární a znamenalo základy polského realist. románu, obrátil se ve Staré báji k IX. stol., kdy v Polsku přecházela vláda z rodu Lešků na rod Piastovců. Podkladem románu jsou lidové pověsti a legendy, doplněné vědecky podloženými det…aily o způsobu života starých slovanských kmenů. Námětem je vylíčení boje Polanů a blízkých slovanských kmenů proti násilnickému knížeti Leškovi, který spolčen s divokými a loupeživými germánskými Pomořany a Kašuby a v touze po nadvládě pustošil drobná knížectví. Proto se slovanské kmeny dohodly na sjednocení a společném ozbrojeném povstání, při kterém byl samovládce svržen. Román končí povoláním chudého včelaře Piasta na knížecí trůn a symbolickou společnou orbou pozemku, určeného pro základy příštího hradiště, které mělo sjednocená slovanská knížata chránit před nápory společného nepřítele. Spisovatel, jehož dílo, obsahující na 600 svazků, bylo v době svého vzniku nesmírně populární a znamenalo základy polského realist. románu, obrátil se ve Staré báji k IX. stol., kdy v Polsku přecháze…la vláda z rodu Lešků na rod Piastovců. Podkladem románu jsou lidové pověsti a legendy, doplněné vědecky podloženými detaily o způsobu života starých slovanských kmenů. Námětem je vylíčení boje Polanů a blízkých slovanských kmenů proti násilnickému knížeti Leškovi, který spolčen s divokými a loupeživými germánskými Pomořany a Kašuby a v touze po nadvládě pustošil drobná knížectví. Proto se slovanské kmeny dohodly na sjednocení a společném ozbrojeném povstání, při kterém byl samovládce svržen. Román končí povoláním chudého včelaře Piasta na knížecí trůn a symbolickou společnou orbou pozemku, určeného pro základy příštího hradiště, které mělo sjednocená slovanská knížata chránit před nápory společného nepřítele.

Stav

Dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	367
Jazyk:	česky
Překladatel:	Vlasta Dvořáčková
Edice:	12. svazek ed. 12. svazek ed. Květnice
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	5. 2. 2024 12:27
Číslo položky:	749221

O autorovi

Józef Ignacy Kraszewski

Józef Ignacy Kraszewski byl polský národní buditel, historik, spisovatel a literární kritik. Je považován za tvůrce polského historického a sociálního románu, přičemž v jeho díle, vycházejícím z romantismu, se projevují silné prvky kritického realismu. Józef Ignacy Kraszewski se narodil roku 1812 Varšavě, ale dětství strávil na otcově statku u Pružan v tehdejší grodněnské gubernii . Rozhodující vliv na jeho vychování měla jeho babička a prababička, které měly hluboký zájmem o literaturu i o politiku. Roku 1822 začal navštěvovat školu v Białe, od roku 1826 v Lublině a v letech 1827–1829 ve Svisloči, kde ukončil gymnázium. Na Vilniuské univerzitě pak studoval filozofii a literaturu a začal vydávat svá první díla, která však nebyla kritikou příznivě přijata. Za listopadového povstání v roce 1830 byl Kraszewski pro ilegální činnost zatčen a vězněn až do počátku roku 1832 . Po propuštění musel nejprve žít pod policejním dohledem ve Vilniusu, ale roku 1833 mu bylo povoleno vrátit se na otcův statek. Roku 1838 se oženil s Žofií Woroniczównou, neteří varšavského primase a odjel se svou ženou do Volyně, kde hospodařil na svých statcích. Roku 1839 získal své první literární vítězství románem Poeta i świat . Protože Kraszewski hodlal vytvořit nové literární středisko pro Volyň, Podolí a Litvu, vydával v letech 1841–1851 ve Vilniusu literární a vědecký časopis Ateneum, kolem něhož seskupil několik set předních spolupracovníků. Když toto literární hnuti skončilo nezdarem, přenesl Kraszewski sovu činnost do Varšavy, kde se stal spolupracovníkem Gazety Warszawskiej a později téměř všech temnějších časopisů. V té době se v jeho pracích začal projevovat vliv Dickensův, Balzacův a Gogolův a Kraszewski uveřejnil řadu svých vrcholných děl. Ačkoliv byl horlivým vyznavačem katolicismu, dospěl pod vlivem Hegela k názoru, že katol...

Více od autora