Jack London
Železná pata

1951 | Nakladatelství Mladá fronta

Utopický román, napsaný r. 1907 v době, kdy J. L. pod dojmem ruské říjnové revoluce z r. 1905 se stává revolučním socialistou. Formou zápisků ženy amerického revolucionáře, utopicky zachycujících dobu asi od r. 1910 do r. 1932 a publikovaných pomyslně kolem r. 2600, sonduje sociální síly své doby a snaží se předpovědět… jejich další vývoj. Železná pata je název pro imperialisticky vyhrocenou oligarchii, která uzurpuje vládu v USA, zotročí pracující lid a snaží se udržet kapitalistický systém. Líčí zradu oportunistických odborářských vůdců, vznik ochránců oligarchie - "žoldnéřů", a provokace, připomínající Hitlerovo zapálení říšského sněmu. Nedocenil však úlohu strany dělnické třídy: po zradě odborářských vůdců odchází socialistická strana do podzemí, odkud se omezuje na teroristické akce jednotlivců - anarchistů z řad intelektuálů. Revoluci připravuje na předem stanovený termín a když provokací agentů Železné paty předčasně vypukne, snaží se ji strana zadržet. Masy dělnictva líčí jako surový "dav", podtrhává jejich nízké instinkty, a celou revoluci budoucnosti vidí jako obraz zkázy. Román je však významný pro zlomky marxistického učení, které prošlehují v diskusích hlavní postavy, revolucionáře Arnošta Everharda. Utopický román, napsaný r. 1907 v době, kdy J. L. pod dojmem ruské říjnové revoluce z r. 1905 se stává revolučním socialistou. Formou zápisků ženy amerického revolucionáře, utopicky zachycujících dobu… asi od r. 1910 do r. 1932 a publikovaných pomyslně kolem r. 2600, sonduje sociální síly své doby a snaží se předpovědět jejich další vývoj. Železná pata je název pro imperialisticky vyhrocenou oligarchii, která uzurpuje vládu v USA, zotročí pracující lid a snaží se udržet kapitalistický systém. Líčí zradu oportunistických odborářských vůdců, vznik ochránců oligarchie - "žoldnéřů", a provokace, připomínající Hitlerovo zapálení říšského sněmu. Nedocenil však úlohu strany dělnické třídy: po zradě odborářských vůdců odchází socialistická strana do podzemí, odkud se omezuje na teroristické akce jednotlivců - anarchistů z řad intelektuálů. Revoluci připravuje na předem stanovený termín a když provokací agentů Železné paty předčasně vypukne, snaží se ji strana zadržet. Masy dělnictva líčí jako surový "dav", podtrhává jejich nízké instinkty, a celou revoluci budoucnosti vidí jako obraz zkázy. Román je však významný pro zlomky marxistického učení, které prošlehují v diskusích hlavní postavy, revolucionáře Arnošta Everharda.

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	247
Jazyk:	česky
Překladatel:	Jaroslav Bílý
Edice:	10. svazek ed. 10. svazek ed. Květnice
Vydání:	1. vydání
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	2. 5. 2024 10:6
Číslo položky:	832566

O autorovi

Jack London

Jack London, vlastním jménem John Griffith Chaney byl americký spisovatel, který se proslavil svými nejčtenějšími knihami Volání divočiny a Bílý tesák. Od mládí žil dobrodružným životem. Byl námořníkem, zlatokopem, členem pobřežní rybářské hlídky i pirátským lovcem ústřic. Procestoval celé Spojené státy americké jako tulák - hobo. V době zlaté horečky se vydal na Aljašku, kde sice nezbohatl, ale později využil zkušeností ze severu ve svých povídkách a knihách. Začal studovat na univerzitě, studium však nedokončil. Od dětství četl dobrodružnou literaturu, kterou později začal i sám psát. Zpočátku neměl úspěch - jeho styl psaní byl drsný a nezvyklý a pro vydavatele nepřijatelný. Postupně se však prosadil, nejprve svými povídkami z Aljašky a později vydával i romány. Byl socialistou, členem socialistické strany a odborů. Psal námořní povídky, povídky a romány z aljašské přírody a podobně drsných prostředí lidské civilizace. Stal se i válečným zpravodajem v Rusko-japonské válce. Další oblastí byla díla se sociální tematikou. Postupně se stal známým a uznávaným spisovatelem, ve své době zřejmě nejlépe placeným. Zbohatl, postavil si jachtu a vydal se na cestu kolem světa. Žil na svém ranči v Měsíčním údolí v Kalifornii. Přes své velké příjmy měl stálé finanční potíže, celý život také bojoval s alkoholismem . Svou závislost výstižně popsal v knize Démon alkohol, která vyšla v roce 1914, dva roky před jeho smrtí. V té době vrcholila v USA abstinenční kampaň a je pravděpodobné, že jeho román přispěl k odhlasování prohibičního zákona. Kvůli nemírnému pití především tvrdého alkoholu měl nemocná játra a ledviny. Proti bolestem užíval morfium, jež mu legálně předepsal lékař; na předávkování morfiem také zemřel. Podle některých spekulací mělo být předávkování záměrné a šlo tedy o sebevraždu. Z vyjádření jeho dcery, z názoru historika a z dopisu...

Více od autora