Harold Pinter
Správce

1965 | Nakladatelství Orbis

Divadelní hra, vrcholné zatím dílo anglického dramatika, uznávaného za typického a významného představitele tzv. divadla absurdity v Anglii. Hra vyvolala pozornost i mimo Anglii a bývá vykládána různě. Český vykladač v ní vidí snahu zobrazit "marný pokus starého, zuboženého tuláka, deklasované existence Daviese uchytit…, zajistit, zařadit se ve světě". Divadelní hra, vrcholné zatím dílo anglického dramatika, uznávaného za typického a významného představitele tzv. divadla absurdity v Anglii. Hra vyvolala pozornost i mimo Anglii a bývá vykládána různě…. Český vykladač v ní vidí snahu zobrazit "marný pokus starého, zuboženého tuláka, deklasované existence Daviese uchytit, zajistit, zařadit se ve světě".

Vyberte kus

Stav

Dobrý

opotřebená obálka, zašlé stránky

Skladem pro e-shop

	Stav Dobrý až velmi dobrý	Skladem pro e-shop	69 Kč
	Stav Mírně opotřebená knižní blok lehce uvolněný	Skladem pro e-shop	59 Kč

O knize

Stav:	Dobrý, opotřebená obálka, zašlé stránky
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	86
Jazyk:	česky
Překladatel:	Milan Lukeš
Edice:	72. svazek ed. 72. svazek ed. Divadlo
Vydání:	I. vydání
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	10. 7. 2024 9:11
Číslo položky:	902736

O autorovi

Harold Pinter

Harold Pinter , známý též pod pseudonymy Horold Pinta a David Baron, byl anglický dramatik a básník, scenárista, herec a politický aktivista, nositel Nobelovy ceny za literaturu za rok 2005. Narodil se v Londýně, kde se neúspěšně pokoušel vystudovat Královskou akademii dramatických umění. Poté publikoval své verše pod pseudonymem Harold Pinta, a od roku 1949 používal pro svou hereckou kariéru pseudonym David Baron. Zhruba od roku 1968 se začal zabývat divadelní režií a od roku 1973 pracoval jako režisér v National Theatre. Roku 1977 se rozešel se svou ženou – herečkou Vivien Merchantovou, roku 1980 se oženil se spisovatelkou Lady Antonií Fraserovou. Byl velkým fanouškem kriketu a předsedou Gaieties Cricket Clubu. Kromě svých literárních děl byl Pinter znám svými velmi provokativními politickými názory. Vystupoval ostře proti Georgovi Bushovi, kterého označil za masového vraha, tak proti britské vládě. Kromě toho byl členem organizace bojující za osvobození Slobodana Miloševiće. V novinách odsoudil invazi do Iráku, bombardování Jugoslávie i invazi do Afghánistánu. Jeho dramatická tvorba byla ovlivněna absurdním divadlem a Artaudovým divadlem krutosti. Literárními vzory mu byli Franz Kafka a Samuel Beckett. Pro jeho hry z počátečního období se používal termín groteska hrůzy. V pozdější době pod vlivem své politické angažovanosti se svých hrách stavěl proti diktatuře a tyranii. Švédská akademie ve Stockholmu mu v roce 2005 udělila Nobelovu cenu za literaturu. Jeho silně vyhraněné politické názory byly trnem v oku některým kritikům, kteří toto udělení ceny označili za víceméně politický akt. V roce 1999 byl hostem Pražského festivalu spisovatelů.

Více od autora