Albert Camus
Caligula ; Stav obležení

1965 | Nakladatelství Orbis

Dvě, z celkem čtyř divadelních her nositele Nobelovy ceny, jež spadají do jeho dvou období – „absurdního“ a „revoltujícího“. V první zkoumá otázku absurdní moci, zosobněné smutné proslulým římským císařem, v druhé se vrací k tématu moru. Jsou v ní obsaženy hlavní rysy revolty: nihilis mus, mechanismus moci, „která ma…sově vraždí, aby ,ozdravila' společnost, smrt, která se hroutí před revoltou ve službě celku“. Dvě, z celkem čtyř divadelních her nositele Nobelovy ceny, jež spadají do jeho dvou období – „absurdního“ a „revoltujícího“. V první zkoumá otázku absurdní moci, zosobněné smutné proslulým římským cí…sařem, v druhé se vrací k tématu moru. Jsou v ní obsaženy hlavní rysy revolty: nihilis mus, mechanismus moci, „která masově vraždí, aby ,ozdravila' společnost, smrt, která se hroutí před revoltou ve službě celku“.

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	184
Jazyk:	česky
Překladatel:	Jiří Konůpek, Alena Šabatková
Edice:	79. svazek ed. 79. svazek ed. Divadlo
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	24. 5. 2025 10:11
Číslo položky:	1244018

O autorovi

Albert Camus

Albert Camus IPA byl francouzský spisovatel a publicista. Bývá uváděn jako jeden z čelných představitelů existencialismu, přestože taková označení odmítal. Stejně tak si nepřál, aby byl pokládán za filozofa, avšak pozdější filozofické myšlení výrazně ovlivnil. Pocházel z francouzsko-španělského manželství. Narodil se v Mondovi , kde po otcově smrti na Marně vyrůstal v chudinské čtvrti. V Alžíru Camus vystudoval filosofii a klasické literatury. Roku 1934 se stal členem komunistické strany, kterou o rok později pro názorové neshody opustil, až do roku 1938 vystřídal několik zaměstnání, teprve roku 1938 se začal věnovat literatuře – stal se novinářem. Jeho novinářská činnost vedla roku 1940 k jeho vyhoštění z Alžíru, Camus odjel do Paříže, kde se zapojil do protifašistického hnutí . V průběhu druhé světové války se věnoval především divadlu. Během druhé světové války publikoval v ilegálním časopise Combat. Kolem roku 1950 začal být velmi aktivní v otázkách francouzské koloniální politiky v Alžírsku, kdy se stal jejím nesmiřitelným kritikem. Roku 1957 mu byla udělena Nobelova cena za literaturu. Zemřel při autonehodě. Spisovatel Giovanni Catelli vytvořil na základě jednoho úryvku v deníku spisovatele Jana Zábrany teorii, že byl Camus ve skutečnosti zavražděn sovětskou tajnou službou KGB na příkaz ministra zahraničí Dmitrije Šepilova. Albert Camus se ve svých dílech soustředil na problematiku odcizenosti a vzpoury, často se u něj objevuje téma strachu ze samoty. Jeho díla jsou reakcí na ztrátu tradičních hodnot a přesvědčení o nesmyslnosti a absurdnosti života. Albert Camus napsal celou řadu esejů, většina z nich je spíše filosoficky laděna, některé mají i více beletristickou podobu....

Více od autora