Knihy
Historie
Evropská historie
Jiří Pernes
Spiklenci proti Jeho Veličenstvu

Jiří Pernes
Spiklenci proti jeho Veličenstvu : historie tzv. spiknutí Omladiny v Čechách

1988 | Nakladatelství Mladá fronta

Historie tzv. spiknutí Omladiny v Čechách.
V knize je vykreslen počátek panování císaře Františka Josefa I. , politická situace v Evropě i v českých zemích, okolnosti vzniku Národní strany a Národní strany svobodomyslné , a cíle těchto politických hnutí - všeobecné hlasovací právo.
Množství demonstrací a… dalších protirežimních aktivit v Praze v letech 1893–1894 přimělo policii k domněnce, že tyto akce jsou někým ústředně řízeny.
Byla vykonstruována "Omladina". Zmíněná organizace však nikdy neexistovala, v tomto případě se jednalo o kombinaci pokřivených výpovědí a policejního konstruktu. Po soudním procesu padly 21. února 1894 konečné rozsudky. Mezi odsouzenými byli například politici Alois Rašín, Karel Stanislav Sokol, Josef Škába, básník Stanislav Kostka Neumann, bratři Hajnové, Václav Čížek, Antonín Čížek nebo Antonín Pravoslav Veselý. Korunní svědek případu Rudolf Mrva byl mladými radikály zavražděn. Nálada ve společnosti zůstávala nadále neklidná. V souvislosti s odvoláním stanného práva bylo rozhodnuto též o amnestii vězněných omladinářů. Amnestie byla potvrzena císařem a 4. listopadu 1895 byli omladináři propuštěni.
Kniha zpracovává na základě studia archivních materiálů a dobového tisku historii hnutí tzv. Omladiny.
Odborně lektorovali : PhDr. Dušan Uhlíř, CSc. a PhDr. Otto Urban, CSc.

320 stran textu, 32 stran příloh.
1. vydání. Historie tzv. spiknutí Omladiny v Čechách.
V knize je vykreslen počátek panování císaře Františka Josefa I. , politická situace v Evropě i v českých zemích, okolnosti vzniku Národní strany a N…árodní strany svobodomyslné , a cíle těchto politických hnutí - všeobecné hlasovací právo.
Množství demonstrací a dalších protirežimních aktivit v Praze v letech 1893–1894 přimělo policii k domněnce, že tyto akce jsou někým ústředně řízeny.
Byla vykonstruována "Omladina". Zmíněná organizace však nikdy neexistovala, v tomto případě se jednalo o kombinaci pokřivených výpovědí a policejního konstruktu. Po soudním procesu padly 21. února 1894 konečné rozsudky. Mezi odsouzenými byli například politici Alois Rašín, Karel Stanislav Sokol, Josef Škába, básník Stanislav Kostka Neumann, bratři Hajnové, Václav Čížek, Antonín Čížek nebo Antonín Pravoslav Veselý. Korunní svědek případu Rudolf Mrva byl mladými radikály zavražděn. Nálada ve společnosti zůstávala nadále neklidná. V souvislosti s odvoláním stanného práva bylo rozhodnuto též o amnestii vězněných omladinářů. Amnestie byla potvrzena císařem a 4. listopadu 1895 byli omladináři propuštěni.
Kniha zpracovává na základě studia archivních materiálů a dobového tisku historii hnutí tzv. Omladiny.
Odborně lektorovali : PhDr. Dušan Uhlíř, CSc. a PhDr. Otto Urban, CSc.

320 stran textu, 32 stran příloh.
1. vydání.

Vyberte kus

Stav

Dobrý

Vytvořit poptávku

	Stav Dobrý	Skladem pro e-shop	35 Kč
	Stav Dobrý	Skladem pro e-shop	~~49 Kč~~ 35 Kč

O knize

Stav:	Dobrý
Poznámka:	obálka Marie Roseová
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	316
Jazyk:	česky
Edice:	54. svazek ed. 54. svazek ed. Archiv
Vydání:	1
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	29. 7. 2021 9:52
Číslo položky:	211121

O autorovi

Jiří Pernes

Jiří Pernes je moravský historik, politika v květnu až dubnu 2010 též ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů. Vystudoval v letech 1966 až 1972 český jazyk a dějepis na Filosofické fakultě University Jana Evangelisty Purkyně v Brně a v letech 1978 až 1980 na téže škole postgraduální studium muzeologie. V roce 1996 získal vědecký titul Dr. a v roce 2008 se habilitoval s prací Krize komunistického režimu v Československu v 50. letech 20. století na Filozoficko-přírodovědecké fakultě Slezské univerzity v Opavě a stal se docentem pro obor Historie se zaměřením na české a československé dějiny. Od roku 1977 pracoval v několika muzeích , v letech 1990–1992 byl ředitelem Moravského zemského muzea v Brně. Od roku 1994 je zaměstnán v Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR a mezi lety 2003 až 2017 byl vedoucím jeho brněnské pobočky. Je též externím vyučujícím na Masarykově univerzitě, působí mimo jiné i na Universitě Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem. Mezi lety 2008 až 2010 zastával post předsedy Vědecké rady Ústavu pro studium totalitních režimů. V únoru 2010 byl Jiří Pernes zvolen na místo ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů, kde od 1. dubna téhož roku nahradil Pavla Žáčka. Dne 12. května 2010 byl pro podezření z plagiátorství Radou ústavu z pozice ředitele ke dni 13. května 2010 odvolán. Jako historik se odborně zaměřuje zejména na moravské, české, československé a středoevropské moderní a soudobé dějiny. Mezi předměty jeho zájmu patří zejména dějiny pozdního období existence habsburské monarchie a Rakousko-Uherska, dějiny osobností z řad Habsburků a z oblasti soudobých dějin pak zejména dějiny Československa 50. a 60. let a dějiny jeho politických elit. Zabýval se také dějinami čs. exilu po roce 1948. Známým se stal také jako host, odborný poradce a spolutvůrce dokumentárních pořadů a jako autor velkéh...

Více od autora