Knihy
Beletrie
Německá literatura
Karl Kraus
Soudím živé i mrtvé

Karl Kraus
Soudím živé i mrtvé

1984 | Nakladatelství Odeon

Kdyby bylo v literatuře možné zcela vnější srovnávání, dalo by se říci: Karl Kraus je vlastně směs slovní akrobacie takového Oscara Wildea, satirické útočnosti George Bernarda Shawa a lehkonohého ovzduší příjemné vídeňské bezstarostnosti. V dílčích hlediscích by to možná bylo i pravda— jenže pořád by tu chybělo to hlav…ní : totiž poctivost a pilná důslednost neúplatného novináře, který se teprve skrze tisíce a tisíce drobných, krátkých mžiknutí na „nepatrné“ jevy lesklého povrchu té kramářsky nahnilé doby dopracovával pronikavého pohledu za kulisy onoho času, a také do nitra nesčetných herců tehdejšího dějinného jeviště. Pohledu, který byl teprve o hodně později uznán udivenými potomky za geniální analýzu, zničující kritiku epochy, která došla od Lehára a Johanna Strausse přes nejrůznější Dollfusse až k oddílům SAči SS a Mauthausenům. — Tak se ovšem posléze octl i před otázkou, co je onen nástroj, který tvůrci umožňuje výsledky pronikavého pozorování sdělit dále, uplatnit to, čemu se říká talent; co je tedy jazyk — a nakonec i před otázkou, jak má tvůrce tento talent uplatňovat, vůči komu, ve prospěch koho a čeho. — Na některé tyto otázky si Kraus dokázal odpovědět, na některé ne. Výbor z jeho díla, který se tu čtenáři dostává do ruky, však skýtá dostatečně plastický obraz procesu, o němž tu byla řeč. Kdyby bylo v literatuře možné zcela vnější srovnávání, dalo by se říci: Karl Kraus je vlastně směs slovní akrobacie takového Oscara Wildea, satirické útočnosti George Bernarda Shawa a lehkonohého ovzd…uší příjemné vídeňské bezstarostnosti. V dílčích hlediscích by to možná bylo i pravda— jenže pořád by tu chybělo to hlavní : totiž poctivost a pilná důslednost neúplatného novináře, který se teprve skrze tisíce a tisíce drobných, krátkých mžiknutí na „nepatrné“ jevy lesklého povrchu té kramářsky nahnilé doby dopracovával pronikavého pohledu za kulisy onoho času, a také do nitra nesčetných herců tehdejšího dějinného jeviště. Pohledu, který byl teprve o hodně později uznán udivenými potomky za geniální analýzu, zničující kritiku epochy, která došla od Lehára a Johanna Strausse přes nejrůznější Dollfusse až k oddílům SAči SS a Mauthausenům. — Tak se ovšem posléze octl i před otázkou, co je onen nástroj, který tvůrci umožňuje výsledky pronikavého pozorování sdělit dále, uplatnit to, čemu se říká talent; co je tedy jazyk — a nakonec i před otázkou, jak má tvůrce tento talent uplatňovat, vůči komu, ve prospěch koho a čeho. — Na některé tyto otázky si Kraus dokázal odpovědět, na některé ne. Výbor z jeho díla, který se tu čtenáři dostává do ruky, však skýtá dostatečně plastický obraz procesu, o němž tu byla řeč.

Stav

Dobrý

razítka z knihovny

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý, razítka z knihovny
Vazba:	brožovaná s obálkou
Počet stran:	317
Jazyk:	česky
Edice:	454. svazek ed. 454. svazek ed. Světová četba
Vydání:	Vyd. tohoto výboru 2.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	17. 10. 2023 13:49
Číslo položky:	665115

O autorovi

Karl Kraus

Karl Kraus byl rakouský spisovatel, dramatik, básník a novinář. Třikrát byl nominován na Nobelovu cenu za literaturu. Karl Kraus se narodil jako deváté a nejmladší dítě v rodině jičínského židovského majitele papírny Jakoba Krause a jeho ženy Ernestiny, rozené Kantorové. Když mu byly tři roky, přestěhovala se rodina do Vídně. Jeho matka brzy zemřela. Po absolvování gymnasia v roce 1892 začal Kraus studovat práva na Vídeňské univerzitě. Na filozofické fakultě téže univerzity od roku 1896 studoval filozofii a germanistiku, ale studia nedokončil. Již během studií se zabýval psaním a přispíval do literárních časopisů. Od roku 1896 se neúspěšně pokoušel uplatnit jako herec a divadelní režisér. Krátce působil ve skupině Jung Wien, která soustřeďovala přední osobnosti tehdejší kulturní Vídně. Patřili sem např. básník Peter Altenberg, dramatik Hermann Bahr a spisovatelé Hugo von Hofmannsthal a Felix Salten. Od roku 1897 působil Kraus jako novinář. Od roku 1899 vydával vlastní časopis Die Fackel , ve kterém pranýřoval pokrytectví, korupci, měšťáckou morálku, nacionalismus, pangermanismus a v neposlední řadě i psychoanalýzu. V prvním období měl řadu externích přispěvatelů z řady uměleckých profesí. Do Fackelu psali např. Peter Altenberg, Richard Dehmel, Egon Friedell, Oskar Kokoschka, Else Lasker-Schülerová, Adolf Loos, Heinrich Mann, Arnold Schönberg, August Strindberg, Georg Trakl, Frank Wedekind, Franz Werfel a také Houston Stewart Chamberlain a Oscar Wilde. Během první světové války pro něj některé novinové výstřižky v Olomouci zpracovával Paul Engelmann, Ludwig Wittgenstein, a Jindřich Groag. Od roku 1911 publikoval Kraus výlučně vlastní texty. Fackel vydával až do své smrti . Celkem vyšlo 922 sešitů o celkem více než 20 000 stranách. Kromě žurnalistiky se věno...

Více od autora