Ivan Sergejevič Turgenev
Jarní vody

1954 | Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění

Povídka, jejíž děj se odehrává větším dílem ve Frankfurtu n. M. v r. 1840, líčí milostný příběh, který prožil mladý ruský šlechtic na svých cestách po Evropě. Hrdina povídky, člověk ušlechtilý a čestný, avšak slabošský a poddajný, selže při první zkoušce, kterou před něj život postaví. Zklame dívku, kterou upřímně milo…val, a nechá se zotročit rafinovanou a sobeckou krasavicí. Přestože Turgeněv ve svém dopise J.P. Polonském charakterizoval své dílo jako "obšírně vyprávěný milostný příběh, v němž není jediné narážky na sociální, politické nebo soudobé otázky", podal v něm přesvědčivý obraz nemohoucnosti odumírající statkářské šlechty a dravost a úskočnost kapitalistických zbohatlíků. Povídka, jejíž děj se odehrává větším dílem ve Frankfurtu n. M. v r. 1840, líčí milostný příběh, který prožil mladý ruský šlechtic na svých cestách po Evropě. Hrdina povídky, člověk ušlechtilý a čestn…ý, avšak slabošský a poddajný, selže při první zkoušce, kterou před něj život postaví. Zklame dívku, kterou upřímně miloval, a nechá se zotročit rafinovanou a sobeckou krasavicí. Přestože Turgeněv ve svém dopise J.P. Polonském charakterizoval své dílo jako "obšírně vyprávěný milostný příběh, v němž není jediné narážky na sociální, politické nebo soudobé otázky", podal v něm přesvědčivý obraz nemohoucnosti odumírající statkářské šlechty a dravost a úskočnost kapitalistických zbohatlíků.

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

Další varianty

	Stav Dobrý	Skladem pro e-shop	~~69 Kč~~
	Stav Dobrý flíčky	Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	brožovaná s obálkou
Počet stran:	206
Jazyk:	česky
Překladatel:	Věra Očadlíková
Edice:	87. svazek ed. 87. svazek ed. Světová četba
Vydání:	Vydání 2.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	3. 6. 2026 12:6
Číslo položky:	1778437

O autorovi

Ivan Sergejevič Turgenev

Ivan Sergejevič Turgeněv byl ruský spisovatel, prozaik, básník a publicista. Ivan Sergejevič Turgeněv pocházel z velmi zámožné šlechtické rodiny, jeho otec byl důstojník, který brzy odešel do výslužby a doma velmi autoritářsky vládl. Dětství strávil Turgeněv většinou v Orlu, od roku 1827 v penzionátu v Moskvě. Po maturitě studoval literaturu v letech 1833–1834 v Moskvě, 1834–1837 v Petrohradě a v letech 1837–1841 v Berlíně, kde studoval i klasické jazyky a Hegelovu filosofii, a v Heidelbergu. Po návratu se chtěl stát profesorem filosofie v Moskvě, tento obor byl však v té době jako zbytečný zrušen. Roku 1843 se v Petrohradu seznámil se slavnou francouzskou zpěvačkou Pauline Viardotovou, s níž navázal celoživotní přátelství. Pracoval dva roky jako úředník, roku 1845 se ale vrátil na rodinný statek, osvobodil všech asi 1000 nevolníků a věnoval se literatuře; slávu mu přinesla kniha povídek „Lovcovy zápisky“. V Moskvě se seznámil s významnými slavjanofily , ale přiklonil se ke směru, který usiloval o přiblížení Ruska k západní Evropě a později se nazýval západnický . Roku 1852 mu petrohradská cenzura zakázala publikovat článek o Gogolovi, Turgeněv ji však obešel a článek publikoval v Moskvě. Za to byl zatčen a vykázán do vyhnanství ve své rodné vesnici. Roku 1854 bylo vyhnanství na přímluvu následníka trůnu, pozdějšího cara Alexandra II., zrušeno a Turgeněv odjel do Paříže. S výjimkou let 1863–1870, kdy byl s manžely Viardotovými v Baden-Badenu, žil v Paříži a jen v době honů zajížděl do rodného Orla. V letech 1874 a 1875 se léčil s bolestivými záchvaty dny v Karlových Varech. Zde o něj pečoval rakouský balneolog Josef Seegen. Do kroužku jeho blízkých přátel patřili například Gustave Flaubert, Prosper Mérimée, Gustav Freytag a Theodor Storm. Turgeněv začínal jako jemný lyrický...

Více od autora