Jan Mareš, Bedřich Reicin
Sokolovo : sborník reportáží a dokumentů o prvním bojovém vystoupení I. čs. samostatného polního praporu ve SSSR na sovětsko-německé frontě v roce 1943

1948 | Nakladatelství Naše vojsko

Stav

Dobrý

známky po polití, desky s oděrkami, jedna stránka se začíná uvolňovat, zbytek v pořádku

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, známky po polití, desky s oděrkami, jedna stránka se začíná uvolňovat, zbytek v pořádku
Vazba:	pevná
Počet stran:	347 , 2 nečíslované listy obrazových příloh
Jazyk:	česky
Edice:	2. svazek ed. 2. svazek ed. Knihovna vojáka
Vydání:	Vydání VI.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	6. 8. 2026 13:12
Číslo položky:	1866209

O autorech

Jan Mareš

– 14. února 1986 Praha) byl komunistický spisovatel.

Více od autora

Bedřich Reicin

Bedřich Reicin , původním jménem Friedrich Reinzinger, byl československý voják, divizní generál, agent NKVD, přednosta Obranného zpravodajství a 5. oddělení Hlavního štábu, po únoru 1948 náměstek ministra obrany. Byl popraven jako jeden z členů tzv. protistátního spikleneckého centra Rudolfa Slánského. Jako velitel založil těžiště práce OBZ na provokacích a na vykonstruovaných soudních procesech s nekomunistickými nebo protikomunistickými vojáky československé armády. Osobně dával rozkazy k fyzickému a psychickému týrání obviněných. Byl spolutvůrce čistek elity armády, např. justiční vraždy generála Heliodora Píky a vykonstruovaných procesů s generály Karlem Janouškem a Karlem Kutlvašrem. Narodil se v Přerově, v rodině učitele židovské náboženské obce, kde v roce 1921 nastoupil na reálné gymnázium a poté na německou obchodní akademii. V roce 1927 mu zemřel otec a koncem roku 1928 odešel ze studií a stal se placeným funkcionářem KSČ. Jako specialista na indoktrinaci dětí získal přezdívku Kinderfricek. Za svou politickou činnost byl vyšetřován a několikrát i krátkodobě vězněn. V dubnu 1930 začal pracovat v redakci časopisu Mladá garda a od roku 1938 v redakci Rudého práva. Po obsazení Československa nacistickým Německem v roce 1939 byl za svou komunistickou činnost dvakrát zatčen, ale následně propuštěn . V roce 1940, na základě rozhodnutí Ústředny pro židovské vystěhovalectví měl vycestovat do Šanghaje, ale cestu přerušil již v Sovětském svazu. V roce 1941 byl internován v táboře Oranki jako informátor NKVD; měl zjišťovat smýšlení a chování internovaných československých vojáků. Dne 21. února 1942 byl zařazen jako branec do nově se formujícího československého pluku v Buzuluku. Zároveň v jednotce začal utajeně působit jako komunistický aktivista a informátor moskevského vedení KSČ. P...

Více od autora