Knihy
Beletrie
Česká literatura
Eva Kantůrková
Přítelkyně z domu smutku

Eva Kantůrková
Přítelkyně z domu smutku

2017 | Nakladatelství Ideál

Nové a doplněné vydání úspešné knihy české spisovatelky, disidentky a signatářky Charty 77 Evy Kantůrkovej Přítelkyně z domu smutku. Autorka popisuje životní osudy žen, které potkala v ruzyňské věznici, když byla neprávem uvězněna. Známý je i televizní seriál natočený podle této předlohy. Kniha obsahuje oproti předchoz…ím vydáním kromě ediční poznámky autorky i předmluvu Václava Havla z roku 1987, ktorá nikdy u nás knižně nevyšla.
Titul vychází při příležitosti 50. výročí Pražského jara. Nové a doplněné vydání úspešné knihy české spisovatelky, disidentky a signatářky Charty 77 Evy Kantůrkovej Přítelkyně z domu smutku. Autorka popisuje životní osudy žen, které potkala v ruzyňské věznic…i, když byla neprávem uvězněna. Známý je i televizní seriál natočený podle této předlohy. Kniha obsahuje oproti předchozím vydáním kromě ediční poznámky autorky i předmluvu Václava Havla z roku 1987, ktorá nikdy u nás knižně nevyšla.
Titul vychází při příležitosti 50. výročí Pražského jara.

Stav

Nová

nová

Skladem do týdne
Odešleme nejpozději 3. 10. 2025

O knize

Stav:	nová
Vazba:	pevná
Počet stran:	xv, 241
Jazyk:	česky , anglicky
ISBN10:	8086995313
ISBN:	9788086995311
Edice:	3. svazek ed. 3. svazek ed. Literární texty
Vydání:	Třetí české vydání, ve vydavatelství Ideál první
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	1. 10. 2024 16:6
Číslo položky:	1001415

O autorovi

Eva Kantůrková

Eva Kantůrková je česká prozaička a scenáristka. V 80. letech byla signatářkou a mluvčí Charty 77. Pochází z literárně založené rodiny – otec Jiří Síla byl komunistický novinář a matka Bohumila spisovatelka. Má dva syny z prvního manželství s Janem Šternem Ivana Šterna a Jana Šterna . Po ukončení studia filosofie a historie na Filosofické fakultě Karlovy univerzity v roce 1956 pracovala do roku 1958 pro Svaz mládeže a do roku 1967 v Čs. ústředí knižní kultury; poté se věnovala literatuře. Byla členkou KSČ a angažovala se během pražského jara; v roce 1970 ze strany vystoupila, ocitla se na seznamu zakázaných autorů a publikovala jen v samizdatu a exilových nakladatelstvích. Podepsala Chartu 77, jíž byla od 6. ledna 1985 do 7. ledna 1986 mluvčí, a i jinak se společně s druhým manželem Jiřím Kantůrkem angažovala v disentu. Od 6. května 1981 do 22. března 1982 byla vězněna za podvracení republiky. Aktivně se podílela na vzniku Občanského fóra, v letech 1990–1992 byla poslankyní České národní rady a členkou jejího předsednictva. V letech 1994 až 1996 byla předsedkyní Obce spisovatelů. V rozmezí let 1998 až 2000 ředitelovala odboru literatury a knihoven ministerstva kultury. Od 15. května 2003 byla členkou Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. Počínaje rokem 2006 byla prezidentkou nově založené Akademie literatury české.

Více od autora