Karl Kautsky
Hrůzovláda arcibiskupa Kohna a povaha klerikalismu + Mistr Jan Hus a jeho doba + Protokol společného sjezdu sociálně děmokratické strany dělnické v Rakousku + Sociální revoluce I + Sociální revoluce + Proč se bijeme za všeobecné rovné, přímé a tajné právo hlasovací? + Dělník dobrým řečníkem!

1903 | Nakladatelství Tiskové družstvo Českoslovanské sociálně demokratické strany dělnické

Obsažené svazky:

Proč se bijeme za všeobecné rovné, přímé a tajné právo hl... 1904 (76 s.)
Mistr Jan Hus a jeho doba 1903 (72 s.)
Protokol společného sjezdu sociálně děmokratické strany d..., konaný ve Vídni ve dnech od 9. do 13.... 1903 (48 s.)
Dělník dobrým řečníkem!, stručný návod ku řečnění ve veřejných... 1900 (44 s.)
Hrůzovláda arcibiskupa Kohna a povaha klerikalismu 1903 (62 s.)
Sociální revoluce I, Karel Kautský ; do češtiny přeložil K... 1903 I (68 s.)
Sociální revoluce, V den po sociální revoluci 1903 II (58 s.)

Vyberte kus

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

	Stav Dobrý flíčky	Skladem pro e-shop	~~299 Kč~~ 279 Kč
	Stav Dobrý	KOMPLET Skladem pro e-shop	1 349 Kč

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná, převazba
Počet stran:	76 + 58 + 72 + 48 + 44 + 68 + 62
Jazyk:	česky
Překladatel:	Karel Vaněk
Edice:	1. svazek ed. 1. svazek ed. Rudé karafiáty : sbírka přednášek a časových úvah, Sociální reformy a sociální revoluce
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	5. 12. 2025 19:59
Číslo položky:	1483932

O autorech

František Soukup

Narozen 22.8.1871 v Kamenné Lhotě u Uhlířských Janovic, zemřel 11.11.1940 v Praze. JUDr., advokát, novinář, sociálně demokratický politik, ministr spravedlnosti. Práce v oboru historické a politické publicistiky, básník.

Více od autora

František Modráček

František Modráček byl československý politik, meziválečný poslanec a senátor Národního shromáždění, člen Československé sociálně demokratické strany dělnické, počátkem 20. let předák krátce existující Socialistické strany československého lidu pracujícího. Byl vyučeným řezbářem. Politicky aktivní byl již za Rakouska-Uherska. Už koncem 19. století se zapojil do anarchistického hnutí. Od roku 1893 pobýval v Praze . Zapojil se do pokrokového hnutí mládeže a byl aktérem procesu s Omladinou, v němž byl roku 1894 odsouzen. Amnestie se dočkal roku 1895. V rámci pokrokového hnutí se orientoval na dělnické hnutí a v roce 1897 přešel do sociální demokracie. Angažoval se v družstevním hnutí. Roku 1904 založil ve Vršovicích první dělnický konzumní spolek. V rámci strany kladl důraz na družstevnictví a neztotožnil se plně s teorií marxismu. Byl vzdáleně inspirován teorií marxistického revizionismu. Roku 1900 založil Sborník mládeže socialistické s cílem podnítit rozvoj mládežnických organizací paralelně se sociálně demokratickou stranou. Sjezd strany v říjnu 1900 ovšem takovou myšlenku odmítl. Byl také redaktorem revue Akademie. Ve volbách do Říšské rady roku 1907 se stal poslancem Říšské rady , kam byl zvolen za okrsek Čechy 050. Usedl do poslanecké frakce Klub českých sociálních demokratů. Opětovně byl zvolen za týž obvod i ve volbách do Říšské rady roku 1911 a ve vídeňském parlamentu setrval do zániku monarchie. Koncem první světové války patřil v rámci sociálnědemokratické strany k takzvané radikálně socialistické opozici, která kritizovala politiku Bohumíra Šmerala. Bývá řazen i k takzvané národní opozici, která akcentovala český národní a státoprávní zájem. V letech 1918-1919 zasedal v československém Revolučním národním shromáždění, kde zastupoval sociální demokraty. Během funkčního období se ale se...

Více od autora