Knihy
Vzácné knihy
Exil a samizdat
Josef Škvorecký
Smutek poručíka Borůvky

Josef Škvorecký
Smutek poručíka Borůvky : Detektivní pohádka

1975 | Nakladatelství Sixty-Eight Publishers

Podtitul: Detektivní pohádka.

Krátce poté, co vyšly Nápady čtenáře detektivek, pozoruhodná kniha teoretických studií o historii a problémech „černého žánru“, publikoval jejich autor i první vydání těchto dvanácti detektivních povídek a dokázal tak, že vědecká poučenost o řemesle za jistých okolností může být v l…iteratuře opravdu ku prospěchu. Jeho povídky totiž vskutku plně respektují „pravidla hry“ a do puntíku splňují požadavky páterovy logiky. Jenže co by to všechno bylo platné, kdyby uspokojovaly jen svou vytříbenou premeditací, duchaplnou konstrukcí, a nepřerůstaly v sled podivuhodných dějů, nad nimiž se tají dech v úžasu a jež mají schopnost nečekanou proměnou převést z okamžiku děsu a hrůzy do uvolněného smíchu? Bez nadsázky se dá říci, že této knize neschází nic z toho, co očekáváme od dobré detektivky, která se bez výhrad hlásí k svému „pokleslému typu“ právě tak jako k literatuře.

Třetí, exilové vydání knihy v nakladatelství Sixty-Eight Publishers manželů Škvoreckých v Torontu. Podtitul: Detektivní pohádka.

Krátce poté, co vyšly Nápady čtenáře detektivek, pozoruhodná kniha teoretických studií o historii a problémech „černého žánru“, publikoval jejich autor i první vyd…ání těchto dvanácti detektivních povídek a dokázal tak, že vědecká poučenost o řemesle za jistých okolností může být v literatuře opravdu ku prospěchu. Jeho povídky totiž vskutku plně respektují „pravidla hry“ a do puntíku splňují požadavky páterovy logiky. Jenže co by to všechno bylo platné, kdyby uspokojovaly jen svou vytříbenou premeditací, duchaplnou konstrukcí, a nepřerůstaly v sled podivuhodných dějů, nad nimiž se tají dech v úžasu a jež mají schopnost nečekanou proměnou převést z okamžiku děsu a hrůzy do uvolněného smíchu? Bez nadsázky se dá říci, že této knize neschází nic z toho, co očekáváme od dobré detektivky, která se bez výhrad hlásí k svému „pokleslému typu“ právě tak jako k literatuře.

Třetí, exilové vydání knihy v nakladatelství Sixty-Eight Publishers manželů Škvoreckých v Torontu.

Stav

Velmi dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	277
Jazyk:	česky
Vydáno v:	Toronto
Vystaveno:	29. 8. 2019 14:25
Číslo položky:	71044

O autorovi

Josef Škvorecký

Josef Škvorecký byl česko-kanadský spisovatel-prozaik, esejista, překladatel a exilový nakladatel, spolu s manželkou Zdenou Salivarovou zakladatel exilového nakladatelství '68 Publishers v Torontu. Dětství prožil v Náchodě. Otec byl bankovní úředník, ale angažoval se i jako náčelník místní sokolské organizace a jako správce sokolského kina. Po maturitě na gymnáziu v Náchodě 1943 byl totálně nasazen jako pomocný dělník v náchodské továrně Metallbauwerke Zimmermann und Schling a později v Novém Městě nad Metují, koncem války pak ještě v přádelně firmy Bartoň v Náchodě. Na univerzitu mohl nastoupit až po skončení války, kdy byly vysoké školy zase otevřeny. Nejprve krátce studoval na Lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze, pak 1946 přestoupil na filozofickou fakultu – obor angličtina a filosofie, absolvoval v roce 1949. Na umístěnku působil jako učitel na středních školách v Broumově a Polici nad Metují a Vyšší sociální škole v Hořicích v Podkrkonoší. Roku 1951 získal doktorát a nastoupil dvouletou vojenskou službu. Po návratu z ní roku 1953 nastoupil jako redaktor angloamerické redakce Státního nakladatelství krásné literatury a umění . V letech 1953–1960 bydlel v ulici Na Březince 1159/13 na pražském Smíchově. V roce 1956 nastoupil jako redaktor dvouměsíčníku Světová literatura, v letech 1957–1958 jako zástupce šéfredaktora. Po politickém skandálu následujícím vydání jeho prvního románu Zbabělci roku 1958 musel redakci opustit, ale mohl se vrátit do angloamerického oddělení SNKLU. Téhož roku se oženil se svou přítelkyní Zdenou Salivarovou. Spisovatelem ve svobodném povolání se stal roku 1963. Vedle jiných aktivit je spjat i se začátky cimrmanologie, v prvních seminářích je zmiňován jako „prezident Společnosti pro rehabilitaci osobnosti a díla českého myslitele Járy da Cimrmana“. V lednu 1969 se stal předsedou redakční rady měsíčníku Plamen. Je...

Více od autora