Knihy
Detektivky
České detektivky
Josef Škvorecký
Smutek poručíka Borůvky

Josef Škvorecký
Smutek poručíka Borůvky : [detektivní pohádka]

1968 | Nakladatelství Mladá fronta

Krátce poté, co vyšly Nápady čtenáře detektivek, pozoruhodná kniha teoretických studii o historii a problémech „černého žánru“, publikoval jejich autor i první vydání těchto dvanácti detektivních povídek a podal tím zajímavý důkaz, že vědecká poučenost o řemesle za jistých okolností může být v literatuře opravdu ku pro…spěchu. Vždyť jeho povídky plně respektují „pravidla hry", vyznačují se perfektní kombinací a opravdu splňují požadavky patrové logiky. Jenže co by to všechno bylo platné, kdyby uspokojovaly jen svou vytříbenou premeditací, duchaplnou konstrukcí, a nepřerůstaly v sled podivuhodných dějů, nad nimiž se tají dech v úžasu a jež mají schopnost nečekanou proměnou převést z okamžiku děsu a hrůzy do uvolněného smíchu. Opravdu neobvyklé jsou Škvoreckého povídky a prolíná se v nich radost se smutkem právě v té míře, jak je přináší život sám, doba. Bez nadsázky se dá říci, že této knize neschází nic z toho, co očekáváme od dobré detektivky, která se bez výhrad hlásí k svému „pokleslému typu" právě tak jako k literatuře. — První vydáni Smutku poručíka Borůvky vřele přijali čtenáři a literární kritika a Josefu Škvoreckému byla za ně udělena výroční prémie Mladé Fronty.

2. vydání Krátce poté, co vyšly Nápady čtenáře detektivek, pozoruhodná kniha teoretických studii o historii a problémech „černého žánru“, publikoval jejich autor i první vydání těchto dvanácti detektivních poví…dek a podal tím zajímavý důkaz, že vědecká poučenost o řemesle za jistých okolností může být v literatuře opravdu ku prospěchu. Vždyť jeho povídky plně respektují „pravidla hry", vyznačují se perfektní kombinací a opravdu splňují požadavky patrové logiky. Jenže co by to všechno bylo platné, kdyby uspokojovaly jen svou vytříbenou premeditací, duchaplnou konstrukcí, a nepřerůstaly v sled podivuhodných dějů, nad nimiž se tají dech v úžasu a jež mají schopnost nečekanou proměnou převést z okamžiku děsu a hrůzy do uvolněného smíchu. Opravdu neobvyklé jsou Škvoreckého povídky a prolíná se v nich radost se smutkem právě v té míře, jak je přináší život sám, doba. Bez nadsázky se dá říci, že této knize neschází nic z toho, co očekáváme od dobré detektivky, která se bez výhrad hlásí k svému „pokleslému typu" právě tak jako k literatuře. — První vydáni Smutku poručíka Borůvky vřele přijali čtenáři a literární kritika a Josefu Škvoreckému byla za ně udělena výroční prémie Mladé Fronty.

2. vydání

Stav

Velmi dobrý

lehce špinavá obálka

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Velmi dobrý, lehce špinavá obálka
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	277
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Jaroslav Fišer
Edice:	40. svazek ed. 40. svazek ed. Smaragd
Vydání:	Vyd. 2.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	17. 1. 2025 14:43
Číslo položky:	1109572

O autorovi

Josef Škvorecký

Josef Škvorecký byl česko-kanadský spisovatel-prozaik, esejista, překladatel a exilový nakladatel, spolu s manželkou Zdenou Salivarovou zakladatel exilového nakladatelství '68 Publishers v Torontu. Dětství prožil v Náchodě. Otec byl bankovní úředník, ale angažoval se i jako náčelník místní sokolské organizace a jako správce sokolského kina. Po maturitě na gymnáziu v Náchodě 1943 byl totálně nasazen jako pomocný dělník v náchodské továrně Metallbauwerke Zimmermann und Schling a později v Novém Městě nad Metují, koncem války pak ještě v přádelně firmy Bartoň v Náchodě. Na univerzitu mohl nastoupit až po skončení války, kdy byly vysoké školy zase otevřeny. Nejprve krátce studoval na Lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze, pak 1946 přestoupil na filozofickou fakultu – obor angličtina a filosofie, absolvoval v roce 1949. Na umístěnku působil jako učitel na středních školách v Broumově a Polici nad Metují a Vyšší sociální škole v Hořicích v Podkrkonoší. Roku 1951 získal doktorát a nastoupil dvouletou vojenskou službu. Po návratu z ní roku 1953 nastoupil jako redaktor angloamerické redakce Státního nakladatelství krásné literatury a umění . V letech 1953–1960 bydlel v ulici Na Březince 1159/13 na pražském Smíchově. V roce 1956 nastoupil jako redaktor dvouměsíčníku Světová literatura, v letech 1957–1958 jako zástupce šéfredaktora. Po politickém skandálu následujícím vydání jeho prvního románu Zbabělci roku 1958 musel redakci opustit, ale mohl se vrátit do angloamerického oddělení SNKLU. Téhož roku se oženil se svou přítelkyní Zdenou Salivarovou. Spisovatelem ve svobodném povolání se stal roku 1963. Vedle jiných aktivit je spjat i se začátky cimrmanologie, v prvních seminářích je zmiňován jako „prezident Společnosti pro rehabilitaci osobnosti a díla českého myslitele Járy da Cimrmana“. V lednu 1969 se stal předsedou redakční rady měsíčníku Plamen. Je...

Více od autora