Jitka Gruntová
Smrt v týlu nepřítele

2019 | Nakladatelství NAŠE VOJSKO - knižní distribuce s.r.o.

Území Svitavska a Moravskotřebovska začleněné v říjnu 1938 do Německé říše nebylo místem poskytujícím zázemí pro činnost partyzánských oddílů. Dokládají to osudy sovětských desantů Komenský a Ján Majer-Spartakus vysazených na Svitavsku v posledním roce války. Na pronásledování, likvidaci a dopadení výsadkářů nacistický…m bezpečnostním aparátem se aktivně podílelo místní německé obyvatelstvo. Smrt v týlu nepřítele nalezli i váleční zajatci a lidé odvlečení sem z území okupovaných nacistickým Německem, kteří byli nasazeni na otrocké práce v továrnách, v zemědělství a dalších odvětvích. Území Svitavska a Moravskotřebovska začleněné v říjnu 1938 do Německé říše nebylo místem poskytujícím zázemí pro činnost partyzánských oddílů. Dokládají to osudy sovětských desantů Komenský a Ján Maje…r-Spartakus vysazených na Svitavsku v posledním roce války. Na pronásledování, likvidaci a dopadení výsadkářů nacistickým bezpečnostním aparátem se aktivně podílelo místní německé obyvatelstvo. Smrt v týlu nepřítele nalezli i váleční zajatci a lidé odvlečení sem z území okupovaných nacistickým Německem, kteří byli nasazeni na otrocké práce v továrnách, v zemědělství a dalších odvětvích.

Stav

Velmi dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná
Počet stran:	236
Jazyk:	česky
ISBN10:	8020617906
ISBN:	9788020617903
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	21. 4. 2026 12:59
Číslo položky:	1712244

O autorovi

Jitka Gruntová

Jitka Gruntová je česká historička a politička, počátkem 21. století poslankyně Poslanecké sněmovny za KSČM. Maturovala roku 1963 a pak pracovala jako učitelka a vychovatelka. Při zaměstnání vystudovala v roce 1978 pedagogickou fakultu pak po dvanáct let pracovala v muzeu. Postgraduálně tehdy vystudovala obor muzeologie na Filosofické fakultě UJEP v Brně . Od roku 1991 vyučovala na základní škole ve své domovské obci Březová nad Svitavou. V letech 1985–1995 byla pracovnicí historicko-dokumentační komise Okresního výboru Svazu protifašistických bojovníků ve Svitavách. Orientovala se na bádání o historii pobočky koncentračního tábora Gross-Rosen v Brněnci. Po roce 1989 se angažovala v nástupnické organizaci Český svaz bojovníků za svobodu coby předsedkyně historicko-dokumentační komise ústředního výboru. V roce 1997 a 2002 vydala dvě knihy o Oskaru Schindlerovi. Její závěry byly vůči osobě Schindlera kritické. Roku 2006 podala trestní oznámení na starostu Svitav Václava Koukala. V roce 2010 se soudila s historikem Radoslavem Fikejzem, kterého obvinila, že opisoval z její publikace o Schindlerovi. Nejvyšší soud ale její dovolání zamítl. Není členkou komunistické strany, ale ve volbách do celostátních zákonodárných sborů kandidovala za KSČM. V senátních volbách roku 2000 kandidovala neúspěšně za senátní obvod č. 50 - Svitavy. Získala necelých 19 % hlasů a nepostoupila do 2. kola. Ve volbách v roce 2002 byla zvolena do poslanecké sněmovny jako bezpartijní za KSČM. Byla členkou výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí. Ve sněmovně setrvala do voleb v roce 2006. V roce 2004 spolu se skupinou dalších poslanců prosadila přijetí Zákona o zásluhách Edvarda Beneše. Po volbách v roce 2006 přestala být poslankyní, ale zůstala ve sněmovně, kde působila jako asistentka komunistických poslanců Josefa Šenfelda a Kateřiny Konečné. Roku 2007 neúspěšně ka...

Více od autora