Knihy
Válečná literatura
Válečná historie
Jitka Gruntová
Lesníci východních Čech v odboji 1939-1945

Jitka Gruntová: Lesníci východních Čech v odboji 1939-1945

Jitka Gruntová, František Vašek
Lesníci východních Čech v odboji 1939-1945

2020 | Nakladatelství Naše vojsko

Tato práce ve své první části podává povšechný průřez východočeským odbojem v letech 1939–1945. V něm zaujímali významné místo lesníci, lesní dělníci a další muži i ženy, kterým byl les domovem, zdrojem obživy a láskou. Pomoc u lesníků na samotách nacházejí ti, kteří museli uprchnout před zatčením nebo před totálním na…sazením v Říši, uprchlí zajatci, příslušníci posádek sestřelených letadel a od poloviny roku 1944 partyzáni – sami lesníci se stávali aktivními příslušníky partyzánských oddílů. Mnozí lesníci a jejich rodinní příslušníci se stali oběťmi nacistického teroru i boje za svobodu a demokracii. Osudy těchto lidí, jejichž život byl spjat s životem a prací v lesích východních Čech, jejich účast v boji za svobodu Československa, jejich vlastenectví i oběti připomíná druhá část knihy a uvádí životní příběhy dvanácti z nich. Závěr je věnován památce lesníků, kteří za vlast položili své životy.
Tato práce ve své první části podává povšechný průřez východočeským odbojem v letech 1939–1945. V něm zaujímali významné místo lesníci, lesní dělníci a další muži i ženy, kterým byl les domovem, zdroj…em obživy a láskou. Pomoc u lesníků na samotách nacházejí ti, kteří museli uprchnout před zatčením nebo před totálním nasazením v Říši, uprchlí zajatci, příslušníci posádek sestřelených letadel a od poloviny roku 1944 partyzáni – sami lesníci se stávali aktivními příslušníky partyzánských oddílů. Mnozí lesníci a jejich rodinní příslušníci se stali oběťmi nacistického teroru i boje za svobodu a demokracii. Osudy těchto lidí, jejichž život byl spjat s životem a prací v lesích východních Čech, jejich účast v boji za svobodu Československa, jejich vlastenectví i oběti připomíná druhá část knihy a uvádí životní příběhy dvanácti z nich. Závěr je věnován památce lesníků, kteří za vlast položili své životy.

Stav

Nová

nová

Skladem do týdne
Odešleme nejpozději 19. 8. 2025

O knize

Stav:	nová
Vazba:	pevná
Počet stran:	139
Jazyk:	česky
ISBN10:	8020618848
ISBN:	9788020618849
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	1. 10. 2024 19:59
Číslo položky:	1004000

O autorech

František Vašek

Narozen 10. 2. 1924 v Paloníně u Loštic, zemřel 25. 12. 2008 v Brně. JUDr., český historik, práce o protifašistickém hnutí.

Více od autora

Jitka Gruntová

Jitka Gruntová je česká historička a politička, počátkem 21. století poslankyně Poslanecké sněmovny za KSČM. Maturovala roku 1963 a pak pracovala jako učitelka a vychovatelka. Při zaměstnání vystudovala v roce 1978 pedagogickou fakultu pak po dvanáct let pracovala v muzeu. Postgraduálně tehdy vystudovala obor muzeologie na Filosofické fakultě UJEP v Brně . Od roku 1991 vyučovala na základní škole ve své domovské obci Březová nad Svitavou. V letech 1985–1995 byla pracovnicí historicko-dokumentační komise Okresního výboru Svazu protifašistických bojovníků ve Svitavách. Orientovala se na bádání o historii pobočky koncentračního tábora Gross-Rosen v Brněnci. Po roce 1989 se angažovala v nástupnické organizaci Český svaz bojovníků za svobodu coby předsedkyně historicko-dokumentační komise ústředního výboru. V roce 1997 a 2002 vydala dvě knihy o Oskaru Schindlerovi. Její závěry byly vůči osobě Schindlera kritické. Roku 2006 podala trestní oznámení na starostu Svitav Václava Koukala. V roce 2010 se soudila s historikem Radoslavem Fikejzem, kterého obvinila, že opisoval z její publikace o Schindlerovi. Nejvyšší soud ale její dovolání zamítl. Není členkou komunistické strany, ale ve volbách do celostátních zákonodárných sborů kandidovala za KSČM. V senátních volbách roku 2000 kandidovala neúspěšně za senátní obvod č. 50 - Svitavy. Získala necelých 19 % hlasů a nepostoupila do 2. kola. Ve volbách v roce 2002 byla zvolena do poslanecké sněmovny jako bezpartijní za KSČM. Byla členkou výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí. Ve sněmovně setrvala do voleb v roce 2006. V roce 2004 spolu se skupinou dalších poslanců prosadila přijetí Zákona o zásluhách Edvarda Beneše. Po volbách v roce 2006 přestala být poslankyní, ale zůstala ve sněmovně, kde působila jako asistentka komunistických poslanců Josefa Šenfelda a Kateřiny Konečné. Roku 2007 neúspěšně ka...

Více od autora