Zdeněk Švestka
Slunce a jeho vlivy na Zemi

1953 | Nakladatelství Československé akademie věd

Po probrání speciálních pozorovacích method, poučení o heliografických souřadnicích a sluneční rotaci, popsání různých přístrojů k pozorování Slunce a popisu pozorování úplného zatmění Slunce se kniha zabývá: 1. fotosférou a fotosférickými zjevy, 2. chromosférou, 3. protuberancemi, 4. koronou, 5. slunečním zářením, 6.… sluneční činností, 7. slunečními theoriemi . Zmiňuje se i o slunečním šumu pozorovaném na ultrakrátkých vlnách, zejména při chromosférických erupcích, o lokalisaci zdroje šumu i o výkladu tohoto jevu oscilacemi ionisovaného prostředí plasmatické povahy, kde elektrony oscilují podobně jako ve vysílacích elektronkách. Spis věnuje mimo jiné také pozornost modelům sluneční atmosféry a vlivům Slunce na počasí a na biosféru Země. Po probrání speciálních pozorovacích method, poučení o heliografických souřadnicích a sluneční rotaci, popsání různých přístrojů k pozorování Slunce a popisu pozorování úplného zatmění Slunce se knih…a zabývá: 1. fotosférou a fotosférickými zjevy, 2. chromosférou, 3. protuberancemi, 4. koronou, 5. slunečním zářením, 6. sluneční činností, 7. slunečními theoriemi . Zmiňuje se i o slunečním šumu pozorovaném na ultrakrátkých vlnách, zejména při chromosférických erupcích, o lokalisaci zdroje šumu i o výkladu tohoto jevu oscilacemi ionisovaného prostředí plasmatické povahy, kde elektrony oscilují podobně jako ve vysílacích elektronkách. Spis věnuje mimo jiné také pozornost modelům sluneční atmosféry a vlivům Slunce na počasí a na biosféru Země.

Stav

Dobrý

flíčky

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, flíčky
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	168 s., vi l. obr. příl
Jazyk:	česky
Edice:	5. svazek ed. 5. svazek ed. Věda všem, Věda všem. Sekce matematicko-fysikální
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	17. 4. 2026 9:16
Číslo položky:	1705885

O autorovi

Zdeněk Švestka

Narozen 30. 9. 1925 v Praze, zemřel 2. 3. 2013 v Bunschotenu , prof., RNDr., DrSc., astronom a sluneční fyzik, vědecký asistent v Hvězdárně Ondřejov, vedoucí slunečního oddělení Astronomického ústavu ČSAV , prezident 10. komise Mezinárodní astronomické unie , v roce 1972 emigroval, pracoval v laboratořích firmy American Science and Engineering v Cambridgi, od roku 1977 v Laboratoři pro výzkum kosmického prostoru v Utrechtu ; věnoval se sluneční fyzice, studiu slunečních erupcí, spolupodílel se na návrhu a relalizaci prvního slunečního rentgenového teleskopu s vysokým rozlišením pro kosmickou stanici Skylab.

Více od autora