Jan Gebauer
Slovník staročeský : (A-J) - Díl 1

1970 | Nakladatelství Academia

Slovník čerpá ze staročeských památek od poloviny 14. stol. a je doveden až do počátku 16. stol. Slovník čerpá ze staročeských památek od poloviny 14. stol. a je doveden až do počátku 16. stol.

Součástí souboru:

Slovník staročeský 1970 (2 sv, 2. vyd.)

Vyberte kus

Vytvořit poptávku

Další varianty

	Stav Dobrý až velmi dobrý	Skladem pro e-shop
	Stav Dobrý až velmi dobrý	Skladem pro e-shop

O knize

Vazba:	Pevná
Počet stran:	xxx, 674
Jazyk:	česky
Vydání:	2., nezměn. vyd., (v Academii 1. vyd.).
Vydáno v:	Praha

O autorovi

Jan Gebauer

Jan Gebauer byl významný český bohemista, ve své době přední český vědec a dodnes jeden z nejuznávanějších českých jazykovědců. Jeho vědecká práce byla výrazně ovlivněna pozitivismem, byl představitelem tzv. mladogramatismu, který se zabýval zkoumáním jazyka toliko z hlediska diachronního, současný stav nebyl brán vůbec v potaz. Zpracoval příručku Pravidla hledící k českému pravopisu a tvarosloví s abecedním seznamem slov a tvarů , předchůdce dnešních Pravidel českého pravopisu. Jan Gebauer se narodil v malé osadě Úbislavice v Podkrkonoší do chudých poměrů. Na přímluvu místního faráře dostal nadaný chlapec možnost studovat na gymnáziu v Jičíně. Po maturitě nejdřív studoval teologii, toto studium však nedokončil a namísto toho se zapsal ke studiu filozofie na pražské univerzitě. Po celou dobu studií trpěl stálým nedostatkem peněz. Po ukončení studií začal pracovat jako pedagog – nejprve v Praze, později v Pardubicích a nakonec zase v Praze . V roce 1872 získal doktorát a v roce 1873 se habilitoval jako docent češtiny na pražské univerzitě. Roku 1880 byl jmenován mimořádným profesorem a pověřen výkonem funkce prvního ředitele semináře pro slovanskou filologii, o rok později profesorem řádným. V letech 1890–1891 byl děkanem FF UK, rektorem pražské univerzity pak v období 1899–1900. Jeho zásluhy ve vědních oborech slovanská filologie a literární historie byly oceněny členstvím v Královské české společnosti nauk , 20. dubna 1890 jej císař jmenoval řádným členem České akademie věd a umění. Byl také členem akademií polské a ruské, Jednoty českých filologů, působil v redakci Listů filologických , do Riegrova slovníku naučného přispěl řadou hesel týkajících se slovanské jazykovědy a literární historie. Spolu s T. G. Masarykem a Jaroslavem Gollem měl největší zásluhu na prokázá...

Více od autora

Komentáře ke knize

Načítám obsah knihy…